Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chystáte se do penze? Budete dlouho čekat...

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vyřizování důchodu se v posledních letech prodlužuje. Zatímco před šesti roky trvalo v průměru 36 dní, loni to bylo o 11 dnů déle.

Na rozhodnutí o starobním či pozůstalostním důchodu se čeká asi šest týdnů a o invalidním deset týdnů. Vyplývá to ze zprávy o činnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) za loňský rok, kterou má v pondělí projednat vláda. ČTK má dokument k dispozici. Podle něj za prodlužování může nedostatek pracovníků, které se nedaří najít kvůli nižším výdělkům, ale i kvůli pravidlům služebního zákona.

I přes prodlužování ČSSZ zákonné lhůty dodržuje, na vyřízení má 90 dní. V nich loni úřad nestihl rozhodnout o téměř 16 procentech invalidních, o dvou procentech starobních a o procentu pozůstalostních penzí. V roce 2014 rozhodnutí po lhůtě padlo u zhruba půl procenta pozůstalostních, procenta starobních a necelých osmi procent invalidních důchodů.

"V posledních pěti letech se průměrná délka řízení u nových žádostí o dávky důchodového pojištění skokově prodloužila mezi roky 2014 a 2015. Jednou z hlavních příčin může být negativní dopad nabytí účinnosti zákona o státní službě," uvádí zpráva. Podle ní se v dalších letech doba vyřizování ustálila. Znovu se protáhla loni, a to hlavně u invalidních penzí. Důvodem jsou chybějící pracovníci v lékařské posudkové službě. V ní mohli pracovat lékaři podle služebního zákona jen do 70 let, museli splnit i jiné podmínky. Novela pravidla teď změnila.

V roce 2010 zabralo rozhodování o penzi průměrné 80 dní. Na starobní důchody se čekalo 72 dní, na sirotčí 61 dní, na invalidní podle jejich stupně od 119 do 126 dní. V dalších letech se dařilo dobu zkracovat. Nejkratší byla v letech 2013 a 2014, a to v průměru 36 dní. Před šesti lety vyřízení starobního důchodu trvalo 31 dní. Vdovám a vdovcům správa penzi po zemřelém protějšku přidělila za 29 dnů. Na invalidní důchod člověk nečekal v průměru déle než 60 dnů. Loni trvalo vyřízení starobní penze průměrně 43 dnů, invalidní od 66 do 68 dnů, vdovské a vdovecké 40 dnů a sirotčí 41 dnů.

Celkem úřad loni rozhodoval o 559.100 žádostech. Nových sice ubylo, přibylo ale žádostí o přepočítání částky za práci v důchodu. "Část případů přepočtu důchodu se ani s využitím práce vykonávané nad rámec pracovní doby nepodařilo vyřídit v zákonem stanovené lhůtě," uvádí zpráva. Dodává, že důvodem je nedostatek personálu a přednost nových žádostí.

Správa měla loni 8844 míst. Proti roku 2017 jich 142 přibylo, a to hlavně kvůli zpracování otcovské, dlouhodobého ošetřovného a zdravotních posudků. Úřad měl v celé republice 8720 zaměstnanců, z nich 7400 ve státní službě. Instituce měsíčně vyhlásila v průměru 175 výběrových řízení na obsazení volných pozic.

Na konci loňska zůstalo 73 neobsazených služebních míst posudkových lékařů, 22 postů jejich asistentů a šest u referentů. Posudkové řízení trvalo v průměru 52 dnů. Vypomáhat museli pracovníci okresních poboček. V důchodové agendě bylo prázdných 61 míst, v evidenci 18. Fluktuace dosahovala 11 procent. Nejvyšší byla v Praze a Středních Čechách, kde přesáhla 16 procent.

Podle autorů zprávy úřad v odměňování nedokáže konkurovat firmám, a to především v hlavním městě. Průměrný výdělek v ČSSZ dosahoval loni asi 29.000 korun. Bez započítání lékařů posudkové služby to bylo necelých 27.000 korun. Průměrná mzda v Česku se v minulém roce dostala na 31.885 korun. V Praze stoupla ve čtvrtém čtvrtletí na 41.851 korun.

Dokument, který vládě předkládá ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), popisuje činnost úřadu a shrnuje i jeho "strategické cíle a prioritní úkoly". Přibližuje je ale spíš obecně. Úřad vlády v připomínkách uvedl, že autoři zprávy hodnotí veškerou činnost ČSSZ "výlučně pozitivně" a pasáže o problémech chybí. S tím ministerstvo práce nesouhlasí. Poukazuje právě na kapitolu o prodloužení doby vyřizování a neobsazenosti míst.

Témata:  důchody důchodci sociální dávky

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy