Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Změny v daňovém přiznání pro rok 2016

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Termín podání daňového přiznání se nezadržitelně blíží. Jaké jsou novinky oproti loňsku? Kde můžeme ušetřit a na co si naopak dát pozor, informuje Tigra.

Co je zvýhodnění a co sleva

Pokud si daňové přiznání vyplňujete sami, je důležité, které faktory ovlivňují výši základu daně, a které samotnou vypočtenou daň. Daňové zvýhodnění se odečítá od základu daně, tedy od součtu všech superhrubých mezd za zdaňovací období. Po odečtení všech daňových zvýhodnění (jako za penzijní pojištění nebo splacené úroky u hypotéky) se ze základu daně spočítá 15 %, které vytvoří daň. Od ní se pak odečítají slevy na dani (jako sleva na poplatníka, na vyživované dítě nebo školkovné). Jak se tedy změnily daňová zvýhodnění a slevy na dani?

Dobré zprávy pro rodiče

Změny oproti loňsku jsou pozitivní hlavně pro rodiče. Stoupne výše slevy za druhé a každé další vyživované dítě. Za rok 2014 byla výše slevy na každé dítě 13.404 Kč ročně. Za rok 2015 zůstává tato částka jen na první dítě. Na druhé dítě sleva vzrostla na 15.804 Kč ročně a za třetí a každé další 17.004 Kč ročně. „Slevu lze uplatnit na vyživované dítě, které s rodiči bydlí ve společné domácnosti. Vyživované dítě je dítě do 18 let, případně i starší (až do 26 let), které se soustavně připravuje na budoucí povolání,“ vysvětluje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra podmínky pro uplatnění slevy.

 Sleva může uplatnit kterýkoli z rodičů, ale musel si za rok vydělat více než 55.200 Kč. Pokud by ani jeden z rodičů tohoto výdělku nedosáhl, mohou slevu uplatnit i prarodiče (pokud mají dostatečný příjem a žijí s dětmi ve společné domácnosti). 

I letos si jeden rodič bude moci snížit daně díky tzv. školkovnému. Vzhledem k tomu, že maximum této částky je ohraničeno minimální mzdou, je maximální výše této slevy 9.200 Kč.

Výhodnější práce na dohodu

Pozitivní změny přicházejí také pro ty, co pracovali na DPP, vydělali si méně než 10.000 Kč měsíčně a neměly podepsaný tzv. růžový formulář, mohou zažádat o navrácení srážkové daně. „Příjmy, které splňují tyto podmínky, se mohou zavést do daňového přiznání a ze srážkové daně se stane záloha na daň, na kterou se vztahuje sleva na poplatníka ve výši 24.840 Kč,“ upozorňuje Vaněk.

Z této výhody byly naopak vyjmuty autorské honoráře. I u nich bylo možné za rok 2014 získat zpět srážkovou daň.

S datovou schránkou jen elektronicky

Již loni měli všichni, kteří mají zřízenou datovou schránku, povinnost podat daňové přiznání elektronicky. Přesto existovaly určité výjimky. Letos žádné výjimky nebudou. Navíc každému, kdo neodevzdá daňové přiznání datovou schránkou, bude uložena pokuta ve výši 2.000 Kč. Tato pokuta je daná zákonem a finanční úřad nemá možnost ji neudělit nebo snížit. 

Nově přiznejte i osvobozené příjmy

Letos poprvé se musí do daňového přiznání zavést i příjmy osvobozené od daně, pokud přesáhnou 5 milionů Kč. „Typicky se jedná o dary a dědictví. Povinnost se netýká změn zapisovaných do katastru nemovitostí, do kterých má finanční úřad přístup,“ upřesňuje Vaněk. 

Pokud tyto příjmy nebudou přiznané, může finanční úřad udělit pokutu až do výše 15 % neoznámeného příjmu. Pokud však po vyzvání finančního úřadu bude příjem do přiznání doplněn, klesá sankce až na 0,1 %.

Kdy očekávat případný přeplatek

Termín podání daňového přiznání končí 31. března 2016. Případný přeplatek tedy vzniká 2. dubna a od následujícího dne běží 30denní lhůta, během které budou přeplatky vraceny. „Zaměstnanci, kterým bývá zpracováno daňové vyrovnání v zaměstnání, dostanou případné přeplatky současně se mzdou a zaměstnavatel pak finančnímu úřadu jejich celkovou výši odečte od následujících plateb,“ přibližuje proces vyplácení přeplatku Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Témata:  daně kancelář

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy