Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Minimální mzda se asi zvedne až na 8500

Vláda se shodla se zaměstnavateli a odbory, že minimální mzda pro příští rok stoupne na 8400 až 8500 korun, informoval agenturu Mediafax důvěryhodný zdroj. Odboráři původně požadovali nárůst z 8000 na 9200 korun, nakonec se spokojili s příslibem, že příští rok se bude jednat o dalším zvýšení.

"Nevím, jestli se tomu dá říkat dohoda. Odbory budou se skřípěním zubů respektovat minimální mzdu 8400 až 8500 korun s tím, že tripartita se k ní příští rok vrátí," uvedl zdroj Mediafaxu s tím, že na úterním jednání pléna tripartity o ní diskuse už skončila. O tom, jestli minimální mzda pro příští rok stoupne o 400 nebo o 500 korun, rozhodne vláda na návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Zvýšení mzdového minima maximálně na 8500 korun podporovali před jednáním tripartity zaměstnavatelé, odbory chtěly nárůst výraznější - o 15 procent na 9200 korun. Minimální mzda se neměnila pět let a ještě letos je na úrovni 8000 korun. Tripartita jedná na Úřadě vlády od 9 hodin, většinu dopoledne věnovala otázce daňových změn, nad kterými se - především kvůli odborům - nedohodla.

Témata:  minimální mzda

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

24. června 2026 12:02

Platební rozkaz neignorujte. Může skončit exekucí

Přišel vám dopis s tvrzením, že některé společnosti dlužíte peníze? Bohužel mnoha spotřebitelům ano. Někdy se jedná o skutečný dluh, na který zapomněli, jindy o pochybný dluh u společnosti, s níž dříve byli v kontaktu, ale někdy jde o zcela cizí společnost, u které vědí, že nic nedluží. Pokud s dluhem nesouhlasí, nabízí se jim dvě možnosti – kontaktovat společnost, anebo dopisy ignorovat. Druhá z nich se však může obrovsky vymstít a i z dluhu, který podle nich neexistoval, se stane dluh, který musí zaplatit, jinak hrozí exekuce. Jak je to možné a jak se lze bránit?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko dohání Západ v cenách, ale ne v platech

Nová data Eurostatu ukazují paradox. Česká republika ještě nedohnala západní Evropu v platech, ale v některých klíčových životních nákladech už ano. Celková cenová hladina v Česku dosahuje 89,4 procenta průměru Evropské unie. Jsme tak stále levnější než Německo se 108,3 procenta nebo Rakousko se 113 procenty. Jenže celkový průměr zakrývá podstatný detail.