Daň z přidané hodnoty pro tři následující roky zřejmě stoupne o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, zaměstnanci s příjmu nad 100 tisíc korun měsíčně budou zřejmě odvádět novou sedmiprocentní daň. Úpravy jsou součástí balíku daňových změn, o kterém bude ve středu rozhodovat vláda.
V souboru opatření je také omezení výdajových paušálu pro živnostníky, zrušení slevy na dani z příjmu u pracujících důchodců nebo konec stropů u odvodů na zdravotní pojištění.Balík daňových změn počítá i se zrušením "zelené nafty", zemědělcům tak nejspíš skončí možnost 60procentní vratky spotřební daně z nafty využité na obdělávání polí. Podle návrhu se zároveň zvýší daň z převodu nemovitosti ze tří procent na čtyři a srážková daň proti vyvádění zisků do daňových rájů stoupne na 35 procent. Souhlas s novelou zákona přinese změny u příspěvku na bydlení. Místo dvou dávek, které za stejným účelem vyplácejí dva systémy sociálních nepojistných dávek, bude příspěvek pouze jediný.
Zvýšení DPH o jeden procentní bod podle návrhu neovlivní daňové zařazení jednotlivých položek. Výjimkou budou zdravotnické pomůcky a dětské pleny, které kvůli Bruselu čeká přesun do základní sazby. Ministerstvo financí jako předkladatel zákona avizovalo, že jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta bude odložená z příštího roku na rok 2016.
Sedmiprocentní takzvaný solidární příspěvek mají lidé s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně odvádět z částky nad tuto hranici. "V daném případě se nejedná o zavedení dalšího daňového pásma pro daň z příjmů fyzických osob," uvedlo ministerstvo financí. Vypočetlo, že daň se bude zvyšovat v závislosti na výši hrubého příjmu a čistý příjem z podnikatelské činnosti.
Úprava počítá se zachováním stávající výše výdajových paušálů. Zároveň s nimi ale přijdou živnostníci o možnost uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manželku nebo manžela. "V případě souběhu příjmů z více druhů činností bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent celkového základu daně," zmínil rezort Miroslava Kalouska (TOP 09).
"U činností spadajících do paušálů ve výši 40 procent, respektive 30 procent bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena na 800 tisíc, respektive 600 tisíc korun," uvedlo ministerstvo financí. Mezní příjem pro uplatnění odpočtů tak bude dva miliony korun.
Příspěvek na náklady bydlení bude podle zákona sjednocený do systému dávek pomoci v hmotné nouzi.
Na víno vláda chtěla vláda uvalit novou daň ve výši 10 korun na litr, ze které by měli výjimku drobní vinaři. Od záměru ale ministerstvo financí po vlně kritiky v průběhu legislativního procesu upustilo.
Předložený balík změn má být účinný od roku 2013 a Kalouskův rezort ho zpracoval prioritně. V průběhu letošního roku vládě předloží další sérii opatření, které budou účinné až od roku 2014. Vláda koncepci změn schválila 11. dubna, ve středu by měla jen potvrdit její legislativní podobu a odeslat balík do sněmovny.
V předstihu už do parlamentu vyrazil návrh, který pro následující tři roky mění valorizační schéma penzí. Důchodci mají podle něj v letech 2013 až 2015 dostávat každoročně navíc sumu ve výši třetiny růstu reálných mezd a třetiny míry inflace. Dosud přitom valorizace kompenzuje penzistům růst spotřebitelských cen stoprocentně.
Cílem úprav je udržet deficit veřejných rozpočtů na následující tři roky pod třemi procenty HDP. Konkrétně v roce 2013 by měl být schodek ve výši 2,9 procenta HDP a o rok později už jen 1,9 procenta HDP.
Schválený koncept počítá s dodržením konsolidační strategie vlády, která si stanovila snižovat schodek mezi lety 2010 a 2014 v poměru dvou třetin na výdajové straně a jedné třetiny na příjmové straně.
Související
19. listopadu 2024 7:12
21. října 2024 9:23
14. října 2024 10:17
9. října 2024 10:46
4. října 2024 9:39
3. října 2024 20:27