Mezi stovku měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.
Hlavní město zavede v době smogových situací MHD zdarma, a to včetně vlaků. Jeden den bezplatné přepravy vyjde městskou pokladnu na pět milionů korun, držitelům časových jízdenek neplánuje magistrát část jízdného vracet. Dnes o tom rozhodli pražští radní. Opatření zvažovala i minulá politická reprezentace, nakonec od něj však ustoupila se zdůvodněním, že by to na kvalitu ovzduší nemělo výraznější vliv. Město nyní připravuje i další opatření, například vyhlášku omezující topení tuhými palivy.
Vrchol ve výrobě skleníkových plynů na Zemi je stále ještě před námi, domnívají se experti na základě poznatků zveřejněných během dnešního jednání světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích. Emise oxidu uhličitého (CO2) z fosilních paliv, kterým se přičítá hlavní vina za oteplování planety, letos zaznamenaly bezprecedentní nárůst ve srovnání s posledními sedmi lety, uvedla agentura AFP.
25. prosince 2025 12:29
19. prosince 2025 10:20
19. prosince 2025 10:03
19. prosince 2025 9:49
19. prosince 2025 9:39
16. prosince 2025 12:32
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.
