Vrchol ve výrobě skleníkových plynů na Zemi je stále ještě před námi, domnívají se experti na základě poznatků zveřejněných během dnešního jednání světové konference o klimatu COP24 v polských Katovicích. Emise oxidu uhličitého (CO2) z fosilních paliv, kterým se přičítá hlavní vina za oteplování planety, letos zaznamenaly bezprecedentní nárůst ve srovnání s posledními sedmi lety, uvedla agentura AFP.
Podle bilance, zveřejněné na okraji konference, emise CO2 spojené s průmyslem a spalováním uhlí, ropných výrobků a zemního plynu by měly letos vzrůst o 2,7 procenta oproti loňskému roku. I loni přitom vzrostly o 1,6 procenta oproti třem předchozím, relativně stabilním letům. Ještě horší čísla pochází z roku 2011, kdy se vycházelo z finanční krize, jež propukla v roce 2008, řekl AFP spoluautor studie, klimatolog Glen Peters z výzkumného střediska Cicero, sídlícího v Oslu.
"Politika zaostává za hospodářským a energetickým růstem. Vzdalujeme se vývoji, který by dovoloval udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 či dokonce dvou stupňů Celsia, cíle pařížské dohody," zdůraznil. "Rétorika se nafukuje, ale ambice nikoliv. Jsme úplně vykolejení," dodal.
Letošní růst emisí CO2 živí především jejich boom v Číně, kde meziročně stouply o 4,7 procenta. Čína je v tomto směru světová jednička, připadá na ni čtvrtina všech emisí. V předchozích letech ale své emise snižovala. "Tendence posledních let mají hodně společného s růstem a poklesem používání uhlí v Číně," zdůraznila Corinne Le Quéréová z univerzity East Anglia v britském Norwichi. "Naši čínští experti se domnívají, že vzestup souvisí s vládními pobídkami a je tedy možná dočasný," dodala.
Druhá země v pořadí, Spojené státy, letos rovněž v emisích přidala, a to meziročně o 2,5 procenta. Podle výzkumníků nejde ani tak o důsledek politiky prezidenta Donalda Trumpa jako o dopad extrémní zimy a léta, kdy kamna a klimatizace běžely naplno.
Indie zaznamenala růst emisí o 6,5 procenta. Evropské emise naopak poklesly o 0,7 procenta, i když u jednotlivých států je to různé.
Vedle uhlí, které je primárním zdrojem CO2, spotřeba zemního plynu ve světě mezi lety 2000 až 2017 rostla každým rokem o dvě procenta, v Číně, bojující se znečistěním ovzduší, o 8,4 procenta.
Pokud jde o ropu, experti se domnívali, že vrchol spotřeby byl dosažen. Ale počet vozidel roste o čtyři procent za rok a jen malá část těchto aut jezdí na elektřinu. A množství paliva spotřebovaného aerolinkami během deseti let stoupl o 27 procent. "Přestože se dosáhlo výrazného pokroku v čistých energiích a elektrických autech, jejich podíl je příliš slabý, než aby zamávaly trhem fosilních paliv," poznamenal Glen Peters.
Celkově mají letos emise CO2 dosáhnout rekordní výše 37,1 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun), což představuje tři čtvrtiny skleníkových plynů. K tomu se přidává dalších pět gigatun souvisejících s odlesňováním. "To ještě není vrchol," míní Corinne Le Quéréová. "Nastal čas otevřít oči," míní o bilanci klimatolog Kevin Anderson z univerzity v Manchesteru. "Emise na pozadí kolektivní iluze, dílčích údajů a lží dál porostou," varoval.
Konference v Katovicích, která potrvá do 14. prosince, je příležitostí k opakování výzev OSN a nejzranitelnějších států k rychlejšímu snižování emisí, ale skutečných závazků je málo, uvedla AFP.
Související
31. července 2019 9:35
21. června 2019 12:58
12. června 2019 19:05
7. března 2019 13:06
10. ledna 2019 9:33
9. října 2018 8:13
