Mezi stovkou nejšpinavějších míst v EU je 35 v Polsku a 31 v Česku

Mezi stovku měst s nejčistším ovzduším v EU patří i velká města severu Evropy jako Helsinky, Stockholm či estonský Tallinn, největší skotská města Edinburgh a Glasgow a menší města ve Francii, Belgii, Německu či Rakousku. Ukázal to dnes zveřejněný Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší světovou analýzou dat o kvalitě ovzduší z hlediska polétavého prachu.

Diskuse: 0

Ilustrační fotografie
reklama

Naopak sto míst s nejhorší úrovní zdraví škodlivého jemného polétavého prachu (částice menší než 2,5 mikrometru, PM2,5) v EU obsadilo hlavně Polsko (35 měst a obcí) a Česká republika (31 měst a obcí). Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11.

Ukazuje se tedy, že velké město nemusí mít zákonitě špatné ovzduší, když chytře vyřeší dopravu a dá přednost veřejné dopravě, pěším a cyklistům. A naopak malá vesnice může mít velké problémy, když se spojí spalování uhlí v lokálních topeništích a vliv znečištění z uhelné energetiky a průmyslu. Nejvíce znečištěné místo v ČR jsou totiž Veřňovice, část obce Dolní Lutyně u Bohumína (třetí nejvíce znečištěné místo v EU). Největší česká města také patří k nejvíce jemným prachem znečištěným místům v EU: Ostrava (8. místo) a Brno (77. místo). Praha (125. místo) má v ročním průměru 2,5x horší vzduch, než zmíněná hlavní města Tallinn, Helsinky či Stockholm.

Z hlediska našich regionů je nejhorší ovzduší v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv průmyslu a spalování uhlí v domácnostech. Další v pořadí jsou kraje Středočeský, kde je problémem rozšířené topení uhlím, a Ústecký, kde se uhlí těží a spaluje ve velkých elektrárnách a je rozšířené i v domácnostech. Například město Most má srovnatelné ovzduší jako milionové město Che-kang v severní Číně. Obě města mají společné to, že se v blízkosti těží uhlí a provozují uhelné elektrárny. Podobně špatnou kvalitu ovzduší mají i severočeské Mariánské Radčice, které leží v bezprostřední blízkosti velkolomu Bílina 

Hlavním zdrojem jemného prachu v ČR jsou ze 40 procent staré domácí kotle a kamna (zejména na uhlí) a ze 20 procent uhelné elektrárny a teplárny (zejména kvůli tomu, že jsou hlavními zdroji oxidů dusíku a oxidu siřičitého, z nichž prach za určitých podmínek vzniká v ovzduší). Celkový příspěvek dopravy není velký, ale je hlavním zdrojem znečištění prachem v oblastech s největší koncentrací lidí. Jde tedy o stejně závažný problém jako předchozí dva zdroje.


Greenpeace a Hnutí DUHA považují nižší kvalitu života lidí v %CR kvůli znečištěnému ovzduší za zásadní problém a apelují na vládu, aby přijala bezodkladná řešení:

  • zvýšení energetické daně z uhlí a poplatků z jeho vytěžení, investování takto získaných finančních prostředků do podpory čistého vytápění, a to i pro chudé domácnosti,
  • zrušení výjimek z limitů pro znečišťění ovzduší u velkých uhelných elektráren,
  • vydání negativního stanoviska v procesu EIA, který řeší případné rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina,
  • zvýšení podpory a motivace měst, aby zaváděly nízkoemisní zóny a přijímaly smogové regulační plány, a podporovaly rozvoj moderní rychlé a pohodlné veřejné dopravy, cyklistické dopravy a vytvářely prostor pro pěší

Globálním pohledem ze stovky nejznečištěnějších sídel je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký Východ) a 1 v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU (Polsko, ČR) jsou ve třetí stovce a dále.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:

“Výsledky celosvětového měření kvality vzduchu se dají shrnout do jediné věty: Dokud budeme spalovat uhlí a další fosilní paliva, nebudeme mít čisté ovzduší. Černého Petra pak drží v ruce lidé z Mariánských Radčic, kteří dýchají prach z těžby v nedalekém Dolu Bílina. Pokud by Ministerstvo životního prostředí povolilo rozšíření dolu a jeho přiblížení na 500 metrů od obce, odnesli by to místní ještě mnohem více a stát by opět selhal ve snaze řešit znečištění ovzduší.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

“Jasně se ukazuje, že i velká města mohou mít zdravé ovzduší, pokud dají přednost veřejné a cyklistické dopravě a vracejí veřejný prostor lidem. Česká města a obce nejsou mezi nejčistšími sídly v EU, ale naopak spolu s Polskem “kralují” mezi sto nejvíce znečištěnými. Přitom čistý vzduch můžeme mít i my – když ukončíme spalování uhlí v elektrárenských i domácích kotlích a omezíme přebujelou automobilovou dopravu ve městech.”

Témata: Česko | Polsko | smog | MoneyMAG.cz

Diskuze: Mezi stovkou nejšpinavějších míst v EU je 35 v Polsku a 31 v Česku

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky