Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.
Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů. Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, současně však zachovává ochranu práv zaměstnanců. Zlepšuje také postavení rodičů vracejících se z rodičovské dovolené a podporuje lepší slaďování pracovního a rodinného života. S touto reformou jde ruku v ruce i změna systému podpory v nezaměstnanosti.
Platy vrcholných politiků se v letošním roce zvýší o téměř sedm procent, zatímco v následujících letech budou růst maximálně o pět procent ročně.
Činnost dětských domovů pro děti do 3 let věku (DD3), označovaných také jako kojenecké ústavy, byla ke konci roku 2024 ukončena. Pro všechny děti byla nalezena jiná forma péče, která lépe odpovídá jejich konkrétním potřebám. DD3 představovaly překonanou službu, která není prospěšná pro vývoj nejmenších dětí. Česká republika navíc byla jednou z posledních evropských zemí, která tuto službu umožňovala. MPSV podporuje především neústavní péči.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) varoval, že zhruba třetina současných příjemců sociálních dávek by mohla přijít o část finanční podpory nebo čelit jejímu snížení, pokud nezmění své chování, například pokud mohou pracovat, ale nepracují. V pořadu Interview ČT24 prozradil, že koalice stále diskutuje o konkrétních parametrech připravované revize sociálních dávek, ale očekává, že novela zákona bude do konce funkčního období prosazena, s účinností od 1. července.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů.
Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.
Jen o 6,9 procenta místo původně avizovaných 14 procent mají stoupnout platy politiků v příštím roce. Navrhne to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řekl to dnes v diskuzním pořadu Partie. Debatovat chce i o tom, aby výdělky soudců a státních zástupců rostly stejně jako ostatním ústavním činitelům.
Pod vedením ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pokračují reformy v oblasti důchodového systému. Od října se znovu zpřísňují kritéria pro přiznání předčasného důchodu po ročním uvolnění. V tomto článku přinášíme přehled klíčových informací a odpovědí na nejpalčivější otázky týkající se předčasných důchodů.
V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, spouští MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům. Nastavení tohoto programu dnes projednala vláda.
Důchodová reforma, kterou loni navrhl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), se dočká změn. Věk odchodu do penze se sice po dosažení 65 let zvýší, avšak pomaleji, než bylo plánováno; místo předpokládaných dvou měsíců to bude maximálně jeden měsíc ročně. Tento růst nebude nijak omezen, což znamená, že může pokračovat neomezeně dlouho. Dále se z reformy vyřadí zohlednění takzvané doby dožití, což znamená, že se nebude brát v úvahu, zda průměrná délka života seniorů stagnuje.
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal tiskovou zprávu, ve které popisuje své nálezy týkající se digitalizace v resortu MPSV. S těmito zjištěními důrazně nesouhlasíme a nepovažujeme je za odborně zpracované, uvádí MPSV. Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v Kontrolním protokolu. MPSV proto přináší konkrétní vysvětlení. Digitalizace resortu znamená zcela nové procesy, které jsou digitální jak pro klienta, tak i úřady. Od konce kontrolního období 2018–2023 navíc došlo k zásadnímu posunu. Valná většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy ani nebyla předmětem této kontrolní akce.
Humanitární dávka představuje pomoc s úhradou základních životních potřeb proválečné uprchlíky. Má jasně stanovené podmínky čerpání a maximální výši.Pro nárok na tuto formu pomoci Úřad práce ČR posuzuje veškeré příjmy žadatelei jeho majetkové poměry. Aktuálně u nás navíc legálně pracuje více než 122 tisícosob s dočasnou ochranou. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již odpodzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.
V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.
Penzijní reforma, která teprve čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, se dočká úpravy ještě před jejím schválením. Koalice se rozhodla změnit plán automatického zvyšování věku odchodu do důchodu. Zatímco původně se měl věk prodlužovat až o dva měsíce ročně, nově by měl růst maximálně o jeden měsíc za rok.
Vláda a odbory se nedohodly na plánovaném zvýšení platů státních úředníků, které mělo začít v září. Kabinet navrhoval zvýšení platů pouze malému počtu státních zaměstnanců, a to o tři až pět procent, což odbory považují za nedostatečné. Odbory obvinily vládu z nátlaku, že pokud neakceptují její návrh, nemusí k žádnému zvýšení platů od září 2024 vůbec dojít.
Odboráři a vláda se v úterý nedohodli na navýšení platů ve veřejném sektoru od září, a proto se zvažují další možnosti. Jednání budou pokračovat ve středu před zasedáním vlády, přičemž navýšení je pravděpodobně plánováno až na začátek příštího roku, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula. Informaci přinesl server Globe24.cz.
Na jednání mezi vládou a odbory zatím nedošlo k dohodě o navýšení tarifních platů státních zaměstnanců o deset procent. O konečné podobě případného zvýšení, které by mohlo být realizováno v září, by se mohlo rozhodnout za týden. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že návrh bude pravděpodobně upraven v závislosti na možnostech jednotlivých resortů. Uvedl server Globe24.cz.
Rodiče dětí, kteří potřebují finanční podporu na školní pomůcky, mohou požádat o jednorázový příspěvek z mimořádné okamžité pomoci. Tento druh podpory je určen k pokrytí nákladů spojených se vzděláváním a je každoročně poskytován Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Kromě toho již devátým rokem probíhá program Obědy do škol, který umožňuje žákům a studentům získat obědy zdarma. Takto i ve školním roce 2024/2025 pomůžeme mnoha rodinám, které se nacházejí ve finanční tísni.
Začátek školního roku znamená pro rodiče nejen návrat dětí do lavic, ale i výrazné finanční výdaje. Kromě učebnic a přezůvek je třeba počítat s náklady na družinu, kroužky a další potřeby. Tyto výdaje se rok od roku zvyšují, což mnoha rodinám způsobuje finanční problémy.
Zářijové zvýšení platů státním zaměstnancům, které navrhuje ministr práce Marian Jurečka, čelí výraznému odporu. Ministerstvo financí tento návrh odmítlo s tím, že rozpočtová rezerva je již vyčerpaná a prostředky chybí. Navrhované zvýšení, které by mohlo činit až 10 %, by stálo až 6,5 miliardy korun. Každý dodatečný výdaj by znamenal vyšší náklady na úroky z dluhu, což by státní rozpočet zatížilo ještě více.
V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.
7. května 2025 14:38
6. května 2025 12:20
5. května 2025 11:19
4. května 2025 10:51
4. května 2025 10:39
3. května 2025 22:05
2. května 2025 9:57
2. května 2025 9:42
30. dubna 2025 12:50
30. dubna 2025 12:21
29. dubna 2025 13:20
29. dubna 2025 10:14
29. dubna 2025 9:34
29. dubna 2025 6:01
28. dubna 2025 12:40
25. dubna 2025 12:50
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu opět klesaly, tempo bylo ale ve srovnání s předchozím týdnem nižší. Benzin Natural 95 zlevnil o devět haléřů na průměrných 34,23 Kč/l. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
