Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Údržba a opravy bytu. Co platí nájemce a co pronajímatel?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt v dobrém stavu, způsobilém k obývání. Běžnou údržbu a drobné opravy si však musí zajišťovat a hradit sám nájemce. Co se obvykle považuje za drobné závady, a co už jde na vrub pronajímatele? V jakých případech může nájemce žádat po pronajímateli úhradu nákladů na odstranění závady? Informace přináší dTest.

„Zákon ani jiný právní předpis nedefinuje, co se považuje za běžnou údržbu a drobné opravy. Pronajímatel a nájemce si to však mohou sami vymezit v nájemní smlouvě, například podle druhu činnosti či výše vynaložených nákladů,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Za drobné opravy se považují například opravy podlahových krytin a prahů, opravy částí oken a dveří, výměny zámků, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí či signálů televizního vysílání. Dále třeba opravy vodovodních výtoků, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, umyvadel, výlevek, splachovačů, kuchyňských sporáků, infrazářičů, kuchyňských linek či vestavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení. Nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.  

„Pokud nájemce zjistí v bytě jinou než drobnou závadu, kterou je zapotřebí bez prodlení odstranit, má povinnost na ni ihned upozornit pronajímatele. Zároveň má i povinnost předcházet škodám, které by mohly vzniknout jako následek takové závady. Pokud tedy například v nočních hodinách praskne stoupačka, je nájemce povinen ihned zastavit přívod vody, případně přivolat havarijní službu. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu způsobenou vytékající vodou,“ upozorňuje Lukáš Zelený. Úhradu nákladů, které nájemce účelně vynaložil – například na provedení havarijní opravy – může požadovat po pronajímateli.

Pokud nájemce zjistí v bytě jinou než drobnou závadu bránící obvyklému bydlení, kterou ale není zapotřebí neprodleně řešit, má povinnost upozornit na ni pronajímatele bez zbytečného odkladu. Například se může jednat o opravu střechy domu, pokud při deštích dochází k mírným průsakům do interiéru bytu.

Pronajímatel musí v přiměřené době zajistit nápravu oznámené závady. Pokud tak neučiní, může závadu odstranit sám nájemce a pronajímatel má povinnost nahradit mu důvodně vynaložené náklady. „Pokud není závada tak podstatná, že by nájemce musel nutně sám zajišťovat její nápravu a kvůli nečinnosti pronajímatele dochází ke snížení komfortu bydlení, má nájemce právo požadovat po pronajímateli slevu z nájemného,“ upozorňuje Zelený. 

Témata:  bydlení dTest

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 11:32

Předpověď počasí na noc a středu 20. listopadu. Meteorologové varují před výrazným ochlazením a sněžením

Přes naše území přejde od severozápadu studená fronta, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Novinky v nájemním právu: Jak se změní pravidla pro vyklizení bytu

Od poloviny roku 2025 má začít platit novela občanského soudního řádu, která přináší přínos pro pronajímatele. Nový institut rozkazu k vyklizení umožní nahradit klasickou žalobu v případech neoprávněného setrvání nájemce po skončení nájmu. Tato změna by měla usnadnit a zrychlit proces vystěhování neplatících či problematických nájemců, říká advokátka Kateřina Obertová z  advokátní kanceláře endors.