Sociální byty už nemají být pro majitele zlatým dolem
Majitelé ubytoven, kteří za bydlení inkasují astronomické částky od sociálně nejslabších lidí, budou mít smůlu. Načasův kabinet odsouhlasil návrh, který výplatu sociálních dávek na bydlení zpřísňuje. Předloha v podstatě opravuje průšvih, který způsobili poslanci při schvalování sociální reformy.
Do roku 2012, kdy začala platit sociální reforma prosazená vládou Petra Nečase (ODS), výplatu "doplatku na bydlení" inkasovalo okolo 20 tisíc lidí ročně. Za minulý rok ale počet občanů, kteří dávku berou, vyskočil až na skoro 42 tisíc. Podobně se změnila i výše výplaty. Stát vloni vydal na tuto sociální dávku částku ve výši 1,67 miliardy korun, o rok dříve to bylo jen 850 milionů korun.
Nová předloha počítá s tím, že majitelé bytů by dostávali od státu pouze jednu dávku na místnost nebo na byt. Nárok na tyto peníze by se měl nově určovat i podle skutečného užívání bytu.
Hlavním motivem je to, aby do každého bytu (obytné místnosti) byla poskytnuta pouze jedna dávka na bydlení. Změnit by se mělo i posuzování výše částky, kterou lidé dostávají. Posoudit by se měly náklady, které jsou v místě bydlení obvyklé a teprve poté určit výši státní podpory.
Nyní totiž majitelé ubytoven inkasují od sociálně nejslabších astronomické částky. Podle známých příkladů mohou všechny peníze ze sociálních dávek padnout právě na zaplacení nájmu v ubytovně.
Současnou situaci dokumentují příklady z Ostravska. Za jeden byt, v němž bydlí šest lidí, může majitel dostat až 24 tisíc korun. "V jedné ubytovně jsme dokonce zjistili, že v jednom pokoji bydlí dva dospělí s dětmi, ale smlouvy jsou vypsány na každého dospělého zvlášť, místo ubytovny má jiné číslo popisné. Majiteli pak z úřadu práce jsou vypláceny dvakrát platby za ubytování, přestože fakticky spolu osoby sdílí jeden pokoj," píše se ve zprávě o ubytovnách, kterou vytvořilo občanské sdružení Vzájemné soužití.
Doplatkem na bydlení chce stát pomáhat lidem v hmotné nouzi, měl by sloužit na "odůvodněné" náklady na bydlení. Jeho výše je podle oficiálních zdrojů stanovená tak, aby po zaplacení nákladů zůstaly finančně slabším lidem alespoň nějaké peníze na živobytí. Aby ji lidé mohli získat, musí splňovat podmínky na získání dalších peněz od státu, příspěvku na živobytí. "Částka na živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše se ale odvíjí od životního a existenčního minima.
Doporučujeme
