Měl jsem výhled na rybník. Na sousední parcele postavili dům a koukám do vysoké zdi. Co s tím?

Splníte si svůj sen a postavíte si dům s krásným výhledem do přírody. Ale po pár letech na sousedním pozemku něco vyroste a vy se můžete koukat akorát do oken svým novým sousedům. A nejen to, taková situace může nastat i ve velkých městech, kde roste poptávka po bydlení a tak se staví stále nové a nové bytové domy. Například na Praze 9 v Letňanech je toto častým nešvarem, protože tam kde byla široká ulice s výhledem do polí je teď tmavá ulička a ti, co koupili světlý byt v první patře musí sledovat, jak jim stíní nová budova. Dá se proti takovým situacím bránit?

Diskuse: 8

Ilustrační fotografie
reklama

Jak se bránit v případě vysoké zdi-plotu, vysokých stromů apod. Občanský zákoník upravuje tzv. sousedské imise. Podle OZ se musí vlastník nemovitosti (tj. včetně pozemku, na kterém taková vysoká věc stojí) zdržet všeho, co má za následek to, že „odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy“ atd. vnikají na pozemek souseda, to v míře, které:

1) není přiměřená místním poměrům a zároveň
2) podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

Proti takovému obtěžování se lze bránit u soudu. „Problém je s tím, že není vždy jasné, co přesně znamená, že je obtěžování nepřiměřené místním poměrům. Např. na vesnici, kdy každý dům má velkou zahradu a všichni jsou zvyklí, že mají kolem sebe spoustu prostoru, může být nepřiměřené postavit vysokou zeď na kraji pozemku, která bude např. stínit stromům na dalším. V případě satelitu u Prahy, kde jsou na sebe domy namačkané jeden vedle druhého může být mnohem obvyklejší, že si sousedi staví vysoké ploty kolem zahrádky, aby měli alespoň trochu soukromí.“ říká Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný Advokát.

Občanský zákoník také na jiném místě umožňuje bránit se proti tomu, aby soused vysazoval stromy těsně vedle hranice pozemku – pokud se jako vlastník pozemku chci bránit, musím pro to dle OZ mít ale „rozumný důvod“ – tj. např. zase stínění, omezený výhled apod. OZ také dává orientační pravidlo pro vzdálenost stromů (které ale může být pozměněno v některých případech): pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m je přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Podobně (a zase na jiném místě) je OZ umožněno se z „rozumného“ důvodu domáhat toho, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků, což už souvisí s následující částí:

Jak se bránit stavbě, která se teprve plánuje/staví

Pokud chci stavět např. rodinný dům, musím mít ošetřeny dvě zásadní věci – umístění stavby do krajiny a povolení pro stavbu samotnou. Standardně se tohle řeší na příslušném úřadě v rámci územního a stavebního řízení.

Jak v územním, tak ve stavebním řízení je soused, resp. vlastník sousedního pozemku, typicky účastníkem takového řízení.
V obou typech řízení může podávat tzv. námitky, kterými se musí stavební úřad zabývat. Musí se ale týkat přímo toho, jak takového vlastníka omezí, resp. jak omezí jeho pozemek (stav. zákon se k tomu vyjadřuje tak, že musí být přímo dotčeno vlastnické právo k nemovitosti). Jako účastník má také soused právo podat odvolání proti územnímu rozhodnutí, případně stavebnímu povolení. S námitkami ale není dobré čekat až na řízení o stavebním povolení – námitky, které soused jako účastník mohl podat už v územním řízení (které mu předchází), nemusí úřad přihlížet. Takto je vymezený určitý standard práv souseda, který se pak uplatní i pro jiné případy – např. v situaci, kdy vlastník pozemku chce požádat úřad o změnu stavby v průběhu její výstavby.

V případě, že je stavba provedená v rozporu např. se stavebním povolením (např. soused si postaví dům o dvě patra vyšší), je možné podat podnět stavebnímu úřadu, který by pak měl zahájit řízení, ve kterém buď nařídí odstranění takové stavby (nebo její pozměnění), případně ji dodatečně povolí.

Alternativou k stavebnímu, resp. územnímu řízení je požádání o územní souhlas, resp. souhlas s prováděním ohlášeného stavebního záměru. V obou případech jde o jednodušší a rychlejší postup.

Aby ale vlastník, který chce něco stavět, mohl využít těchto postupů, potřebuje ale od sousedů, resp. vlastníků sousedních pozemků jejich souhlas – tím pádem je ze strany souseda možné takto prodloužit celý proces stavby tím, že mu neumožní využít rychlejšího typu procesu.

Diskuze: Měl jsem výhled na rybník. Na sousední parcele postavili dům a koukám do vysoké zdi. Co s tím?

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 8, poslední 03.05.2019 23:47 Vložte komentář

Zobrazeno posledních 8 komentářů. Vstupte do diskuze Vložte komentář

Související:

reklama

Fokus

Aktuálně

Doporučujeme

Zobrazit: mobil | klasicky