Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozpočet loni skončil v rekordním schodku 367 miliard. Jde o nejhorší výsledek od vzniku ČR

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Facebook

Státní rozpočet loni skončil se schodkem 367,4 miliardy korun, oznámila dnes na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek ovlivněný dopady pandemie je nejhorší od vzniku ČR. Podle ekonomů však deficit státního rozpočtu v letošním roce může být kvůli daňovému balíčku a pokračující pandemii ještě vyšší než ten loňský. Zástupci sněmovních opozičních stran ODS, TOP 09 i STAN v reakci na výsledek uvedli, že vláda schválený schodek rozpočtu 500 miliard korun úmyslně nadsadila. Naopak poslanec KSČM Jiří Dolejš míní, že deficit nešel přesně naplánovat.

Rozpočet na loňský rok, který schválila Sněmovna, počítal s deficitem 500 miliard Kč. Poslanci ho na návrh vlády v průběhu roku třikrát zvýšili kvůli dopadům epidemie koronaviru z původních 40 miliard Kč. Pro letošní rok ministerstvo financí (MF) naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, nepočítá ale s dopady daňového balíčku. Předloni vykázal státní rozpočet deficit 28,5 miliardy korun.

"Je evidentní, že když vláda žádala o 500miliardový schodek, tak si ho zcela nezodpovědně vycucala z prstu. A sněmovna jí ho zcela nezodpovědně schválila," řekl dnes ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda opětovně a zřejmě úmyslně přestřelila plánovaný schodek, aby mohla na konci roku vykázat lepší číslo. Také místopředsedkyni STAN Věře Kovářové vadí, že vláda úmyslně nadsadila schválený schodek 500 miliard korun.

Poslanec KSČM Dolejš však míní, že nemá smysl nyní "dělat chytrého", ale je zapotřebí zjistit, do jaké míry může lepší než plánovaný výsledek ulehčit financování rozpočtu v letošním roce.

Za nižším než plánovaným schodkem 500 miliard korun byly podle MF především příjmy, které byly o 110,7 miliardy korun vyšší, než úřad po změnách v rozpočtu plánoval. "U výdajů jsme se trefili s minimálním rozdílem," uvedla ministryně. Loni neutracených zhruba 20 miliard korun podle ní půjde na podporu ekonomiky v letošním roce.

Celkové příjmy státního rozpočtu loni klesly meziročně o 47,7 miliardy korun na 1475,5 miliardy Kč. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 57,8 miliardy na 1,26 bilionu korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 291,2 miliardy na 1842,9 miliardy Kč.

MF dnes zároveň informovalo o tom, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo loni 216,5 miliardy korun.

Vzhledem k průběžným informacím, které přicházely v průběhu roku, není prosincový výsledek velkým překvapením, řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Byť jde na české poměry o schodek obří, ekonomický šok, kterým si země prochází, si podle něj významnou fiskální podporu žádal. Pro tento rok Hradil aktuálně pracuje s odhadem schodku 400 miliard Kč.

I přes rekordní deficit v loňském roce i podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera letošní rok směřuje k deficitu ještě vyššímu, a to pravděpodobně nad 400 miliard Kč.

"Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus, a nikoli vláda," uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Témata:  státní rozpočet Alena Schillerová

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.