Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad

Komentář Lukáše Kovandy: Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun.

Poslanecká sněmovna

Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.

Babišova vláda loni schválila rozpočet se schodkem 376,6 miliardy. Snížení navrhovaného deficitu o bezmála 100 miliard korun představuje naplnění předvolební rétoriky opozičních stran. Ty ve volbách zvítězily i proto, že si jako své klíčové téma zvolily ozdravení veřejných financí. Toto je však pouze první nakročení k takovému ozdravení. Nicméně signalizuje, že vládní strany berou svůj slib vážně, což není vždy pravidlem. Zároveň se zatím zdá, že berou vážně i svůj slib docílit ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Ještě lepší!

Z politického hlediska je tedy nový návrh do značné míry nutností. Vláda nejen musela učinit zásadní krok k naplnění svého klíčového slibu, chtěla-li si uchovat věrohodnost v očích veřejnosti, zároveň potřebovala symbolicky přetnout Babišovu éru, charakteristickou historicky rekordními a zcela bezpříkladnými deficity. Ty sice z podstatné části odrážely pandemickou situaci a nutnost uskutečňovat výrazně navýšené výdaje v čase znatelného omezování ekonomiky. Avšak zvláště právě návrhem schodku na letošní rok Babišova vláda vyslala signál, že nemíní s ozdravováním veřejných financí nijak zvlášť pospíchat.

Stranám stojícím v opozici proti Babišově vládě se podařilo navodit dojem, že s ozdravováním veřejných financí naopak třeba pospíchat je. A s tím právě volby vyhrály. Bylo by tedy zvláštní, pokud by nyní nepospíchaly. Ztratily by kredit u veřejnosti. Pospíchají tedy. V režimu provizoria „překopávají“ celý rozpočet. Bude tedy třeba značné politické odvahy a neoblomnosti, aby si své rychlé škrty obhájily zejména u těch, kteří jsou jimi „rychle a nečekaně“ dotčeni, ba tedy zaskočeni. Citlivým bodem je třeba zmrazení plateb na státní pojištěnce typu důchodců či dětí, proti němuž se hlasitě ozývají zdravotnické odbory. Národní rozpočtová rada přitom současně upozorňuje, že pro zmrazení plateb, které představuje vůbec největší škrt, za 14 miliard korun, chybí legislativní opora. A navíc, pokud současně se zmrazením plateb nedojde k úpravě výdajů zdravotních pojišťoven, přenesou se náklady snížení schodku na ně. Opticky se tudíž sníží schodek státního rozpočtu, ale jenom proto, že se dopady tohoto snížení zatíží zdravotní pojišťovny. Jenže ve výsledku státní rozpočet i rozpočty zdravotních pojišťoven představují jeden systém. Systém veřejných rozpočtů. Škrtem za 14 miliard se místo státního rozpočtu jen zatíží jiná část systému veřejných rozpočtů. Takže pro daňového poplatníka, který ve finále vše platí, zůstane zátěž beze změny.  

Rychlé škrty nemohou být z povahy věci dostatečně prodiskutovány, což může vyvolat širší vlnu nevole s novým kabinetem, již politicky kapitalizuje opozice. A také sám Babiš, jenž si zjevně „brousí zuby“ na prezidentský úřad. Razantní osekávání výdajů letošního rozpočtu je tak právě Babišovi municí pro boj o Hrad. Čím razantnější bude, tím více munice Babiš získá, jelikož tím více skupin obyvatelstva si vláda znepřátelí – a budou jí to chtít „vrátit“ volbou politického arcirivala.

Čistě pragmaticky tak vláda mohla letos ještě s razantními škrty posečkat. Vysvětlit své posečkání veřejnosti tím, že jim nechce v čase nejvyšší inflace od 90. let – v její dikci „Babišovy drahoty“ – nakládat ještě břímě škrtů. V příštím roce bude ale inflace velmi pravděpodobně o dost mírnější. Takže vláda mohla občanům vysvětlit, že k výraznějším škrtům se uchýlí právě až tehdy. Získala by tak výhodu jejich celoročního koncipování a diskutování. Opozice a Babiš by zato nezískaly tolik munice. K rozvratu veřejných financí by nedošlo. Stále bychom byli jednou z nejméně zadlužených zemí EU. A s ozdravováním by tedy Fialův kabinet začal až příští rok. Až by se inflační vlna přehnala a až by na Hradě už nový prezident tak jako tak stejně usedal.

Vláda upřednostnila naplnění slibů voličům – ale tím pádem také tedy nutně i rychlé škrty – před vypočítavějším, pragmatickým přístupem, což je sympatické. Zda také politicky dostatečně prozíravé, to se teprve ukáže.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky