Mzdy porostou i nadále, vysoká inflace je ale znehodnotí, upozorňují analytici

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

"Období třetího čtvrtletí bylo po delší době prvním, kdy zůstalo rozdělení vyplacených mezd mezi odměnu za práci a náhrady za neodpracovanou dobu bez podstatné změny v meziročním srovnání. Zveřejněná čísla tedy tentokrát dobře vypovídají o tom, kolik si zaměstnanci v průměru skutečně polepšili proti stejnému období loni," uvedl hlavní ekonom Unicredit bank Pavel Sobíšek. "Mzdový růst ve třetím čtvrtletí nabízí daleko realističtější obraz vývoje mezd, než tomu bylo v první polovině letošního roku," doplnil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče se mzdový vývoj ve třetím čtvrtletí vrátil k normálním podmínkám a meziroční změna byla v porovnání s vývojem ve druhém čtvrtletí mnohem méně ovlivněna přechodnými či jednorázovými faktory. "Solidní mzdový růst je tažen situací na trhu práce, kde ze strany zaměstnavatelů trvá poptávka po pracovní síle," uvedl.

V příštím roce podpoří růst mezd podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera další zvýšení minimální mzdy o 1300 Kč měsíčně na 16.500 Kč, další předpokládané zvýšení platů učitelů, napjatý trh práce a snaha vyjednat si mzdový nárůst v souvislosti s vyšší inflací. "Prozatím se předpokládá růst kolem pěti procent, vzhledem k růstu inflace však reálné mzdy velmi pravděpodobně mírně poklesnou," uvedl.

I podle Nováka se bude inflace do reálného mzdového vývoje v dalších čtvrtletích promítat negativně. "Právě rychlý růst spotřebitelských cen se v závěru letošního roku a po celý příští rok bude významně promítat do reálného růstu mezd, který bude v lepším případě nulový, v horším případě záporný," uvedl. I podle Sobíška příští rok domácnosti již nemohou počítat s meziročním přilepšením kupní síly snížením daňových odvodů. "Růst soukromé spotřeby tedy bude podmíněn ochotou domácností čerpat z úspor, které akumulovaly během let 2020 a 2021," uvedl.

Ekonom Komerční banky Martin Gürtler upozornil, že centrální banka očekávala růst o půl procenta. "Jedná se tak o další střípek do skládačky přetrvávajících inflačních tlaků, v tomto případě navíc čistě domácí povahy, který pravděpodobně přiměje ČNB pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb také v prosinci. My na tomto zasedání očekáváme zvýšení úrokových sazeb o dalšího půl procentního bodu," uvedl.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka ale stále platí, že průměrná mzda je do značné míry virtuální číslo, protože na něj nedosáhne nadpoloviční většina zaměstnanců. Navíc je podle něj ovlivněna i strukturálními změnami ve firmách a přesuny zaměstnanců z odvětví s nízkými mzdami. "Růst mezd bude v podobném tempu pokračovat i v dalších měsících. Asi nelze očekávat, že by inflační skok na přelomu roku mohly mzdy hned kompenzovat, a tak nejspíš reálně mzdy v první polovině roku 2022 poklesnou," dodal.

Témata:  ekonomika