Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají dvakrát víc zlata, než centrální banka

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi mají podle zjištění portálu Zlato.cz zhruba dvakrát více zlata, než kolik ho je v sejfech České národní banky (ČNB). Ta podle statistik držela ke konci loňského roku 340 tisíc troyských uncí „žlutého kovu“, tedy přibližně 10,6 tuny, zatímco domácnosti podle oficiálních zdrojů od roku 2009 získaly 19,348 tuny investičního zlata.

„U bohatších zemí je takový nepoměr naprosto běžný,“ vysvětlil hlavní analytik akciové společnosti Zlato David Marášek, která patří k předním tuzemským prodejcům investičního zlata. „Například německé domácnosti podle údajů z roku 2021 vlastní přes 9000 tun zlata (Bundesbank 3362 tun), v Itálii je v soukromém vlastnictví 6418 tun zlata (centrální banka 2452 tun) a ve Francii je to 4714 tun zlata, zatímco centrální banka 2436 tun,“ dodal.

Český statistický úřad, jak napsal server Zlato.cz, sleduje množství zlata dovezeného do Česka od roku 2009. Od té doby do konce loňského listopadu činil celkový import tohoto vzácného kovu zaokrouhleně 73 tun. Zlato se do Česka dováží v různých formách od zlatého prachu pro elektrotechnický průmysl až po polotovary např. pro klenotníky.

Celní správa mimo to ještě eviduje tzv. zlato netepané ve formě hrudek, zrn, ingotů, litých cihel nebo pelet. „Celní norma nerozlišuje, zda jde o surovinu pro klenotnictví či o investiční slitky nebo cihličky. Uvedené položky se třídí dle zpracování. Důležité je, zda byl výrobek získán jen litím, nebo zda došlo k dalším zpracovatelským krokům, např. válcování,“ sdělila redakci Zlato.cz mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

„Nákupy zlata Českou národní bankou se do těchto statistik nezahrnují,“ upozornil Marášek a dodal, že centrální banka loni v prosinci opět bez jakékoliv publicity přikoupila dalších 13 000 troyských uncí zlata, tedy více než 404 kilogramy. „ČNB v roce 2021 přikoupila zlato do svých devizových rezerv celkem čtyřikrát v celkové výši 40 000 troyských uncí, tedy 1,25 tuny zlata,“ uvedl analytik.

Celkové loňské čisté nákupy nejvzácnějšího kovu tuzemskou centrální bankou však po odpočtu zlata použitého na výrobu zlatých mincí představují 25 tisíc uncí, což je přibližně 777,5 kilogramu. „To je množství, které měla ČNB ve svých sejfech naposledy v lednu 2015,“ připomněl David Marášek s tím, že centrální banka obnovila nákupy zlata už v roce 2020, kdy ho pořídila zhruba 1835 kilogramů.

„Náš zlatý index, který vyjadřuje poměr v držení 70 tun zlata centrální bankou v době vzniku České republiky k aktuálnímu stavu v devizových rezervách ČNB, tak poprvé překonal hranici 15 procent,“ řekl Marášek. Podle něj je trend navyšování zlatých rezerv v sejfech centrální banky za poslední roky zřejmý: „Rok 2019 zlato v ČNB zakončilo na stavu 257 tisíc troyských uncí, o rok později už to bylo 305 tisíc a loni 340 000.“

Podle údajů Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council) na konci roku 2021 Česká republika figurovala s 10,2 tuny zlata na 72. příčce jejího žebříčku. „Tento žebříček vzniká s několikaměsíčním zpožděním. Jednotlivé centrální banky nejprve vykazují údaje Mezinárodnímu měnovému fondu a ten je pak poskytuje WGC,“ vysvětlil hlavní analytik společnosti Zlato a dodal: „Pokud ale jde o poměr drženého zlata k celkové výši devizových rezerv, je Česko s 0,3 procenta na chvostě této statistiky.“

Světová rada pro zlato očekává, že čisté nákupy zlata centrálními bankami za celý loňský rok přesáhnou 450 tun. V sejfech všech světových centrálních bank bylo podle statistik organizace ke konci třetího čtvrtletí více než 36 000 tun „žlutého kovu“. To je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8 133 tun. Podle loňského průzkumu WGC hodlá letos přibližně pětina centrálních bank své zlaté rezervy zvýšit.

Témata:  zlato finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 11:23

Fotovoltaika bez baterie: Úspory poloviční, potenciál nevyužitý

Rozmach udržitelných zdrojů elektrické energie má vesměs pozitivní dopady. Ale přináší i problémy v distribuční soustavě a také situace, kdy je elektřiny takový nadbytek, že její cena klesá do záporných hodnot. Taková situace nastává při splnění několika podmínek a zejména pak v době, kdy se sejde výroba elektřiny ze slunce a z větru ve stejnou dobu. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy