Češi a Slováci jsou v EU nejnáchylnější k uplácení úředníků

Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu unijní agentury pro základní práva (FRA), který hodnotil vnímání politiky, justice či korupce v zemích EU. Tři pětiny lidí mají podle jeho výsledků dojem, že se o ně politici nezajímají.

Šedesát jedna procent Slováků a 59 procent Čechů považuje podle závěrů průzkumu za přijatelné dát někdy drobný dárek či nabídnout protislužbu, pokud chtějí rychleji vyřídit svou věc na úřadě. I na dalších místech v pořadí se s výjimkou Francie objevují postkomunistické země jako Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko či pobaltské státy. V celé sedmadvacítce akceptuje občasné drobné uplácení průměrně 35 procent lidí, 64 procent je jasně proti.

Jako zvláště velký problém vnímají podle průzkumu lidé nutnost uplácení u lékaře. Více než tři pětiny obyvatel některých zemí východní části EU jsou přesvědčeny, že je třeba alespoň občas nabídnout úplatek, aby si člověk zajistil lepší péči ve veřejných nemocnicích.

"Počet lidí rozčarovaných korupcí a fungováním našich demokratických společností by měl státy EU přimět k činům," uvedl k výsledkům průzkumu ředitel FRA Michael O´Flaherty.

Ve vnímání politiků jsou mezi jednotlivými zeměmi zásadní rozdíly. Pocit, že se o ně vládní či opoziční politici vůbec nezajímají, má 81 procent Chorvatů a 80 procent Rumunů. Výrazně spokojenější s přístupem politiků jsou lidé ve skandinávských zemích, kde dalo podobnou nedůvěru najevo okolo 30 procent lidí. Česko je s 59 procenty o jedno procento pod unijním průměrem.

FRA postavila průzkum na odpovědích od 35.000 lidí z unijních zemí, Británie a Severní Makedonie, které shromažďovala loni od ledna do října.

Témata:  Česko,  Slovensko,  úplatky,  Peníze