V čem chybují nepozorní investoři?

Už od dob, kdy se člověk naučil rozdělávat oheň, je zvyšování efektivity práce fenomén, který provází lidskou existenci. Zásadní zlom v tomto ohledu ale přinesla až novodobá průmyslová revoluce, která započala roku 1784 spolu s vynálezem prvního mechanického tkacího stavu. Od této doby dochází k neustálému a nevídanému zvyšování životní úrovně, stejně jako k technickému rozmachu. Dnes stojíme na prahu průmyslové revoluce s označením 4.0, která je charakteristická především rozvojem digitalizace, automatizace a robotizace.

S průmyslovou revolucí 4.0 je také spojeno rychlejší životní tempo. Není se čemu divit. Informace se již nešíří rychlostí cválajícího koně, nýbrž světelnou rychlostí, a navíc ne aritmeticky ale exponenciálně. Denně jsme tak zahlcováni obrovským množstvím informací ze všech částí světa. K tomu přidejme historicky ojedinělou životní úroveň západního světa a dostáváme se do situace, kdy dnes velmi málo lidí myslí do vzdálené budoucnosti. Pro většinu lidí (především mladých) znamená vzdálená budoucnost příští týden či příští měsíc. Cokoliv plánovat je z říše snů, či lépe řečeno sci-fi. Tento životní styl se samozřejmě projevuje i ve způsobu uvažování, kdy v tomto případě můžeme mluvit o jisté poruše pozornosti, která se nevyhýbá ani oblasti investic.

I toto investorovo vnímání reality je spojeno se zrychleným životním tempem. Investoři stále více a více zkracují pozornost, kterou věnují investičním rozhodnutím, protože se nedívají do budoucnosti, ale žijí dneškem či tím, co bude za týden či měsíc. Toto samozřejmě ovlivňuje i skladbu jejich portfolia a v konečném důsledku i jeho výkonnost.

Na kapitálových trzích jsou tři hlavní komponenty, které by investoři měli brát v potaz. Jde o behaviorální modely, cyklické a poté strukturální trendy. A portfolia investorů, kteří podléhají poruše pozornosti, jsou těmito třemi komponenty nejvíce ovlivněna.

Behaviorální modely

Klasickým příkladem behaviorálního aspektu byla finanční krize v roce 2008, kdy se akciové trhy propadly o 50 procent. I přesto, že za posledních sto let k podobné situaci došlo pouze dvakrát, tak tato zkušenost v lidech zůstává silně zakořeněna a velmi často můžeme číst, že podobná krize je právě za dveřmi. Kdo tomuto názoru podlehne, samozřejmě nevyužije plodů kapitálového trhu, který v dlouhém období přináší nadstandardní výnosy.

Cyklické trendy

Investoři, kteří trpí poruchou pozornosti, se zaměřují na krátkodobé cíle a ekonomický cyklus. Z dlouhodobého hlediska je irelevantní, zda meziměsíční růst inflace, HDP, nezaměstnanosti a podobně stoupá, či klesá. Ten, kdo je ovlivněn nebo investuje na základně těchto marginálních veličin, opět nevyužívá v plné výši výhod plynoucí z dlouhodobého investování.

Strukturální trendy

Strukturální změny ve světě dávají investorům největší příležitosti. Velké strukturální trendy, ať chceme či nechceme, lidstvo neminou. Proto jakkoliv spekulovat, zdali se stanou či nestanou, nemá smysl. Nastanou. Otázkou je jen kdy. Jedná se například o konec super dluhového cyklu, nedostatek vody, nedostatek půdy, vzestup východní civilizace, stárnutí populace a podobně. Ten, kdo trpí poruchou pozornosti, nepřemýšlí o vzdálené budoucnosti, a tedy ani o těchto trendech. Proto jeho portfolio nebude na strukturální trendy připraveno.

Když budeme své portfolio formovat na základě těchto strukturálních trendů a ne na základě spekulací, co se stane v krátkém období, otevírají se nám obrovské příležitosti. Otázkou samozřejmě zůstává, co je či co bude strukturálním trendem. Na to si každý musí odpovědět sám. Jedno je ale jisté, ten, kdo trpí poruchou pozornosti, žádnou odpověď hledat nebude, informuje Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust.

Témata:  ekonomika,  investice