Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Objem peněz na finančním trhu loni vzrostl na 5,2 bilionu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ministerstvo financí zveřejnilo v pořadí již dvanáctou Zprávu o vývoji finančního trhu, v níž shrnuje vývoj a nejdůležitější změny v jednotlivých sektorech finančního trhu v uplynulém roce a informuje o hlavních legislativních aktivitách v této oblasti.

„Český finanční trh rostl i v roce 2016. Celkový objem prostředků alokovaných na finančním trhu se zvýšil o 8,5 % na celkových přibližně 5,2 bilionu korun,“ sděluje Milena Hrdinková, zastupující náměstkyně ministra financí pověřená řízením sekce Mezinárodní vztahy, do níž spadá agenda finančního trhu. Ačkoliv nejvýznamnější položkou domácího finančního trhu nadále zůstávají depozita u úvěrových institucí, která představují 64 % všech prostředků na finančním trhu, k největšímu relativnímu nárůstu došlo u prostředků umístěných v investičních fondech (o 15,5 %) a ke konci roku tak bylo ve fondech investováno 531,9 mld. Kč.

Bankovní sektor opět potvrdil pozitivní vývoj a upevnil svou odolnost. Celkový kapitálový poměr dosáhl 18,5 % a udržel se vysoko nad regulatorním minimem. Kvalita úvěrových portfolií se zlepšila díky poklesu podílu pohledávek v selhání na nejnižší hodnotu (4,8 %) za posledních 7 let.

Sektor pojišťovnictví naopak pokračoval ve stagnaci. Ukazatel hrubého předepsaného pojistného mírně poklesl o 3,5 %. Výraznější výpadek pojistného se projevil u životního pojištění, v případě neživotního pojištění byl pokles mírnější.

U penzijních společností mělo na konci roku 2016 v rámci III. penzijního pilíře uloženo 4,5 milionů účastníků prostředky ve výši 381,6 mld. Kč. „Pozitivní zprávou je nárůst průměrné měsíční úložky, která se pohybovala na úrovni 620 Kč,“ vyzdvihuje Milena Hrdinková.

Hlavní akciový index PX poklesl o 3,6 % a po celý rok se pohyboval pod hranicí 1 000 bodů. Objem obchodů na burzovním trhu dosáhl 172,4 mld. Kč a zůstal na přibližně stejné úrovni jako v roce 2015. Naopak objem obchodů na mimoburzovním trhu se snížil o čtvrtinu na 412,3 mld. Kč. Obchodní aktivita obchodníků s cennými papíry vzrostla meziročně o 5 % na 62,1 bil. Kč.

Zpráva, vedle analytické části, obsahuje také přehled legislativních aktivit Ministerstva financí, které ovlivní budoucí fungování finančního trhu. Klíčovými regulatorními událostmi v roce 2016 se staly:

nový zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a vznik Garančního systému finančního trhu, úprava pravidel výplat náhrad z Fondu pojištění vkladů a nový zákon o spotřebitelském úvěru, který reguluje všechny spotřebitelské úvěry včetně úvěrů na bydlení.

Na evropské úrovni zůstaly prioritními tématy aktivity spojené s vytvářením Unie kapitálových trhů a Evropského systému pojištění vkladů. V závěru roku byl publikován rozsáhlý balíček pěti legislativních návrhů Evropské komise s cílem snižování rizik a posílení bankovního sektoru v EU. Nejen v této souvislosti se Zpráva podrobně věnuje zastupování České republiky v pracovních skupinách a výborech na evropské i globální úrovni.

Témata:  Ministerstvo financí finance ekonomika

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.