Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropě hrozí vyschnutí úvěrů!

Evropská unie svými opatřeními může zadělat na to, co Česko zažilo na konci devadesátých let po otřesech bankovního sektoru: velké unijní banky přestanou půjčovat lidem i firmám. Uvádí to pondělní vydání deníku E15.

Kvůli splnění regulačních požadavků po odpisu řeckého dluhu budou evropské banky potřebovat dolít kapitál v odhadovaném objemu 106 miliard eur. Sehnat jej ale pro ně bude složité – na trhu není moc investorů, kteří by šli do takového rizika, navíc dosavadní akcionáři nebudou chtít ředit vlastnické podíly. Východiskem z této pasti může být snaha bank místo navýšení kapitálu zmenšit bilance, tedy zbavit se rizikového byznysu a zmenšit objemy poskytovaných úvěrů.

Petr Dufek z ČSOB říká, že tlak na zvýšení limitu jádrové kapitálové přiměřenosti bank na devět procent proto může být problematický. „Může u řady západních bank vyvolat nevůli poskytovat úvěry, protože každý nový úvěr jim bude kapitálovou přiměřenost fakticky zhoršovat. To by se nakonec mohlo Evropě vymstít v podobě dlouhodobě oslabené ekonomiky,“ varuje analytik.

Stejný názor má i hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík: „Prohloubí to recesi.“ Zvýšit úroveň jádrového kapitálu na požadovaných devět procent bude muset po odepsání poloviny hodnoty řeckých dluhopisů celkem 70 evropských bank. Čas na dodržení kapitálové přiměřenosti budou mít do června příštího roku. Českých bank se povinnost navyšovat kapitál nedotkne, neboť jej mají dost. Dodatečné finanční zdroje ale budou shánět jejich matky – například Erste chybí tři čtvrtě miliardy eur, Société Générale zhruba tři miliardy eur, UniCredit více než sedm miliard eur.

Miroslav Frayer z Komerční banky zase soudí, že rekapitalizace může pomoci zvýšení důvěryhodnosti bank. „Musíme věřit tomu, že odhadovaný objem nutného navýšení odpovídá opravdu stresovému scénáři a že bude dostatečný pro podporu bankovního systému,“ dodává.

Témata:  půjčky Evropa

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?