Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi neznají rozdíl mezi debetní a kreditní kartou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jednu nebo více platebních karet vlastní 93 % Čechů. U osmi z deseti lidí jde o kartu bezkontaktní. Vyplývá to z výsledků exkluzivního průzkumu, který pro Raiffeisenbank realizovala agentura NMS Market Research. Oblíbené je placení kartou v obchodech. Jednou nebo vícekrát týdně takto platí téměř 70 % Čechů. Častěji jsou to lidé mladší, s vyšším vzděláním a z větších měst. Hůře jsou na tom Češi se znalostí karet, které nosí v peněžence. Polovina lidí si stále myslí, že prostřednictvím kreditní karty zachází se svými penězi nebo nevidí rozdíl mezi kartou kreditní a debetní.

Podle statistik České bankovní asociace byla každá druhá karetní transakce v loňském roce provedena bezkontaktními platebními kartami. Ty už dnes podle průzkumu vlastní 80 % Čechů. „Výhodou bezkontaktních plateb je jejich rychlost. Zejména u malých částek  do 500 korun, kdy není nutné zadávat PIN, je zaplacení otázkou několika vteřin,“ uvádí Romana Lantorová, produktová manažerka Raiffeisenbank. Bezkontaktní platby preferuje  63 % dotázaných. Větší oblibě se pak těší u mladých lidí ve věku 18 až 24 let (přednost jim dává 70 % dotázaných) a u lidí s vyššími příjmy (75 %).

V obchodech platí kartou častěji mladí lidé s vyšším vzděláním 

Platby kartou v obchodech se u Čechů těší velké oblibě, alespoň někdy takto platí hned 94 % dotazovaných. Jednou nebo vícekrát týdně je to pak 68 %. Tento podíl se ale snižuje s rostoucím věkem (u lidí ve věku 55 až 64 let je to jen polovina). 

Frekvence plateb kartou v obchodech roste spolu s dosaženým vzděláním. Jednou nebo vícekrát týdně takto platí 87 % absolventů vysokých škol. Oproti tomu u lidí se základním vzděláním je to jenom 39 %. Romana Lantorová k tomu uvádí: „Lidé s vyšším vzděláním  ve své profesi méně pracují s hotovostí, výdělek inkasují na svůj účet a také své výdaje  na bydlení a služby řeší bezhotovostně. Je pro ně proto přirozenější použít i pro další výdaje platební kartu místo hotovosti.“ Placení kartou v obchodech je také oblíbenější ve větších městech, což je logické, protože zde také více obchodů karty přijímá. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel dokonce 14 % lidí platí kartou každý den.

Kreditky znají lépe lidé s vyššími příjmy

Polovina Čechů stále neví, co je kreditní karta. Povědomí je přitom vyšší u lidí s vyšším příjmem (68 % lidí s příjmem nad 40 tisíc korun odpovědělo správně). 

„Pojem ´kreditka´ se vžil jako synonymum jakékoli plastové karty, kterou se dá zaplatit,  bez ohledu na její skutečný typ. Rozdíl zpravidla znají ti klienti, kteří nabídku kreditní karty v minulosti zvažovali nebo již mají debetní i kreditní kartu v peněžence. Klienti s vyššími příjmy se s nabídkou kreditní karty velmi často setkají u své banky. Ta vyhodnocuje bonitu klientů, a těm s dostatečným potenciálem na splácení kreditní kartu i aktivně nabídne. Samozřejmě s vysvětlením jejích výhod a rozdílů oproti kartě debetní,“ uzavírá Romana Lantorová. 

Výzkum pro Raiffeisenbank realizovala agentura NMS Market Research v průběhu září 2015. Osloveno bylo celkem 523 respondentů. Prostřednictvím on-line dotazníku v Českém národním panelu byl osloven reprezentativní vzorek populace ve věku 18 až 64 let.

Témata:  platební karty

Aktuálně se děje

22. října 2026 11:54

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.