Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi neznají rozdíl mezi debetní a kreditní kartou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jednu nebo více platebních karet vlastní 93 % Čechů. U osmi z deseti lidí jde o kartu bezkontaktní. Vyplývá to z výsledků exkluzivního průzkumu, který pro Raiffeisenbank realizovala agentura NMS Market Research. Oblíbené je placení kartou v obchodech. Jednou nebo vícekrát týdně takto platí téměř 70 % Čechů. Častěji jsou to lidé mladší, s vyšším vzděláním a z větších měst. Hůře jsou na tom Češi se znalostí karet, které nosí v peněžence. Polovina lidí si stále myslí, že prostřednictvím kreditní karty zachází se svými penězi nebo nevidí rozdíl mezi kartou kreditní a debetní.

Podle statistik České bankovní asociace byla každá druhá karetní transakce v loňském roce provedena bezkontaktními platebními kartami. Ty už dnes podle průzkumu vlastní 80 % Čechů. „Výhodou bezkontaktních plateb je jejich rychlost. Zejména u malých částek  do 500 korun, kdy není nutné zadávat PIN, je zaplacení otázkou několika vteřin,“ uvádí Romana Lantorová, produktová manažerka Raiffeisenbank. Bezkontaktní platby preferuje  63 % dotázaných. Větší oblibě se pak těší u mladých lidí ve věku 18 až 24 let (přednost jim dává 70 % dotázaných) a u lidí s vyššími příjmy (75 %).

V obchodech platí kartou častěji mladí lidé s vyšším vzděláním 

Platby kartou v obchodech se u Čechů těší velké oblibě, alespoň někdy takto platí hned 94 % dotazovaných. Jednou nebo vícekrát týdně je to pak 68 %. Tento podíl se ale snižuje s rostoucím věkem (u lidí ve věku 55 až 64 let je to jen polovina). 

Frekvence plateb kartou v obchodech roste spolu s dosaženým vzděláním. Jednou nebo vícekrát týdně takto platí 87 % absolventů vysokých škol. Oproti tomu u lidí se základním vzděláním je to jenom 39 %. Romana Lantorová k tomu uvádí: „Lidé s vyšším vzděláním  ve své profesi méně pracují s hotovostí, výdělek inkasují na svůj účet a také své výdaje  na bydlení a služby řeší bezhotovostně. Je pro ně proto přirozenější použít i pro další výdaje platební kartu místo hotovosti.“ Placení kartou v obchodech je také oblíbenější ve větších městech, což je logické, protože zde také více obchodů karty přijímá. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel dokonce 14 % lidí platí kartou každý den.

Kreditky znají lépe lidé s vyššími příjmy

Polovina Čechů stále neví, co je kreditní karta. Povědomí je přitom vyšší u lidí s vyšším příjmem (68 % lidí s příjmem nad 40 tisíc korun odpovědělo správně). 

„Pojem ´kreditka´ se vžil jako synonymum jakékoli plastové karty, kterou se dá zaplatit,  bez ohledu na její skutečný typ. Rozdíl zpravidla znají ti klienti, kteří nabídku kreditní karty v minulosti zvažovali nebo již mají debetní i kreditní kartu v peněžence. Klienti s vyššími příjmy se s nabídkou kreditní karty velmi často setkají u své banky. Ta vyhodnocuje bonitu klientů, a těm s dostatečným potenciálem na splácení kreditní kartu i aktivně nabídne. Samozřejmě s vysvětlením jejích výhod a rozdílů oproti kartě debetní,“ uzavírá Romana Lantorová. 

Výzkum pro Raiffeisenbank realizovala agentura NMS Market Research v průběhu září 2015. Osloveno bylo celkem 523 respondentů. Prostřednictvím on-line dotazníku v Českém národním panelu byl osloven reprezentativní vzorek populace ve věku 18 až 64 let.

Témata:  platební karty

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

5. listopadu 2025 12:22

Velké změny v Česku: vyšší platy pro učitele, strategie ochrany krajiny a modernizace věznic

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října 2025. Schválil také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály Ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.