Oddlužení 2019: Co vše se změní pro dlužníka v osobním bankrotu?

Princip osobního bankrotu

Dlužníci se mohou se svými dluhy vypořádat prostřednictvím osobního bankrotu, tedy oddlužení fyzických osob v insolvenčním řízení. Před podáním návrhu na oddlužení je nutné splnit tři kritéria. Dlužník musí mít dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů a musí být zjevné, že své dluhy není schopný po delší dobu splácet. V případě jednorázového výpadku splátek by se měl dlužník v první řadě pokusit domluvit se svými věřiteli na odkladu či úpravě výše splátek. Oddlužení v insolvenčním řízení může být řešením pro dlužníka, který je se splátkami v prodlení již několik měsíců bez vidiny zlepšení nebo některé z jeho dluhů přerostly do fáze exekuce.

Poslední podmínka stanoví, že žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu. „Do té se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,“ upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Celý proces oddlužení začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka či jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední 3 roky, očekávané příjmy dlužníka  v následujících 5 letech nebo informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních.

Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků, tedy zástupci právnických profesí jako je advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci. „Maximální částka, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí, je stanovena na 4 000 Kč v případě oddlužení jednotlivce, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky se však platí pouze v případech, kdy návrh zpracovává advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají,“ vysvětluje Oldřich Řeháček. Za přípravu návrhu se zpracovateli neplatí předem. Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Měsíční odměna pro insolvenčního správce v průběhu řízení je pak 1 089 Kč měsíčně.

Samotné insolvenční řízení je zahájeno poté, co zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu a ten jej schválí. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů.

Pravidla pro výpočet srážky z příjmu dlužníka

Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále  od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. Do příjmů dlužníka se počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci.

Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2019 činí 6 428,67 korun, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku ve výši 1 607,17 korun na vyživovanou osobu. „Pokud dlužníkovi  po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 643 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 643 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o 1 nebo 2 koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi. V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Oldřich Řeháček z Administrace insolvencí City Tower.

S plánovanou novelou by se měl sjednotit také způsob výpočtu srážek z příjmu podnikatelů v oddlužení, jehož základem bude jejich zisk za předcházející zdaňovací období. Na konci zdaňovacího období bude dlužník předkládat účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů. Zálohová splátka se pak určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku.

Modelový příklad

Svobodná a bezdětná Lucie ve věku 25 let má čistý příjem 17 000 korun měsíčně a dluh v celkové výši 350 000 korun u dvou poskytovatelů nebankovních úvěrů. Po odečtení nezabavitelné částky 6 429 korun (6 428,67 zaokrouhleno nahoru) z jejího příjmu zbude 10 571 korun. Od této částky odečteme 9 643 korun, tedy zákonem stanovenou částku, kterou rozdělíme na třetiny. První třetina připadne  na splátky dluhů u nebankovních poskytovatelů, které patří mezi tzv. nepřednostní pohledávky. Další dvě třetiny Lucii zůstanou. Volně zabavitelná část čistého příjmu přesahující 9 643, tedy 928 korun, bude použita na úhradu dluhu. Lucie tedy bude splácet celkem 4 142 korun (3 214 + 928) a zůstane jí příjem ve výši 12 858 korun (6 429 + 2 × 3 214 + 1) měsíčně.

Navrhované změny v předpokládané oddlužovací novele

Pokud dojde k jejímu schválení, začne zřejmě od 1. července 2019 platit novela insolvenčního zákona, která přinese dvě varianty oddlužení (nepočítáme-li variantu plného uspokojení všech věřitelů): na 3 roky s povinností splatit alespoň 60 % celkové částky dluhu, nebo na 5 let bez limitu. V prosinci minulého roku senát vrátil do sněmovny pozměňovací návrhy k této novele, které mají zpřístupnit osobní bankrot většímu počtu dlužníků. Za tímto účelem přichází senát s úplným odstraněním známé třicetiprocentní hranice uspokojení pohledávek věřitelů, která by se již v zákoně neměla objevovat ani jako domněnka řádné ekonomické aktivity dlužníka. „Dlužník by tak svůj dluh splácel 5 let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit,“ vysvětluje Oldřich Řeháček a dodává, že návrh ministerstva považuje  za smysluplný: „Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají právě proto, že by během 5 let dokázali splatit jen nižší část dluhu, než je požadováno.“

Plánovaná legislativní změna se má týkat také razantního navýšení nezabavitelné částky, která v současné době činí 6 428,67 Kč, což představuje dvě třetiny ze součtu individuálního životního minima (3 410 Kč) a normativních nákladů na bydlení (6 233 Kč). Úprava počítá s navýšením  na dvojnásobek tohoto součtu.

Dlužníci dále podle novely nebudou muset při vstupu do oddlužovacího procesu dokládat povinné přílohy v podobě seznamu svých závazků, čímž by mohlo dojít k zásadnímu ulehčení při zpracovávání návrhů na povolení oddlužení. Přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců musí dosud dlužníci zasílat insolvenčnímu správci a insolvenčnímu soudu, novela počítá s oznamováním příjmů pouze soudu.

I v připravované novele zákona stále platí, že dlužníci mají povinnost vynaložit veškeré úsilí, které  po nich lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Novela však tuto povinnost stanovuje výslovně.

Témata:  osobní bankrot,  finance,  lidé,  dluhy