Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Otřes v EU: Babiš se spojil s Orbánem a Kicklem a založili frakci

Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu.
Andrej Babiš, Viktor Orbán a Herbert Kickl založili novou frakci v Evropském parlamentu, Patrioti pro Evropu.
Foto: Facebook/Herbert Kickl

Hnutí ANO vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) oznámily vytvoření nové politické aliance. Informoval o tom dnes ve Vídni šéf FPÖ Herbert Kickl na tiskové konferenci. Aliance zve ke spolupráci i další evropské politické strany.

Bývalý premiér Andrej Babiš a maďarský premiér Viktor Orbán se osobně účastní schůzky ve Vídni, kde diskutují o politické spolupráci. Maďarsko totiž od 1. července přebírá půlroční předsednictví v Radě Evropské unie.

Pro vytvoření politické skupiny v Evropském parlamentu je nutné mít alespoň 23 poslanců ze sedmi různých zemí EU. Hnutí ANO, které bude v nově zvoleném parlamentu zastupovat sedm poslanců, minulý týden oznámilo odchod z liberální frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE. Andrej Babiš uvedl, že ANO nemohlo v těchto uskupeních prosadit svůj program, což vedlo k rozhodnutí založit novou frakci. Šéfka frakce Renew Europe, Valérie Hayerová, komentovala odchod ANO jako dlouho očekávaný rozvod, a na sociální síti X dodala, že ANO zvolilo populistickou cestu neslučitelnou s hodnotami a identitou liberálů.

„Bude to poprvé v historii, co nějaký český politický subjekt založí novou frakci,“ prohlásil na CNN Prima News český ex-premiér. „Uvidíme, bude to napínavé, kolik se nám podaří přesvědčit dalších poslanců,“ dodal.

„Přebíráme zodpovědnost za spuštění této nové platformy a nové frakce. Chci dát jasně najevo, že toto je náš cíl," řekl OrbánANO, Fidesz a FPÖ vyhráli ve svých domovských zemích volby do Evropského parlamentu (EP). Jejich „Vlastenecký manifest" má ambici vytvořit novou politickou skupinu v Evropském parlamentu. K tomu však potřebují 23 europoslanců ze sedmi různých zemí. ANO získalo sedm mandátů, samotný Fidesz má 10 a FPÖ šest. Europarlament bude mít v tomto volebním období 720 poslanců.

Podle médií se již dříve spekulovalo o záměru Babišova hnutí ANO, že jedná o vytvoření nové frakce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenskými vládními stranami Směr Roberta Fica a Hlas, kterou založil současný prezident Petr Pellegrini.

Opoziční hnutí ANO opustilo po volbách liberální frakci Renew i evropskou stranu ALDE. Populisticko-nacionalistický Fidesz po řadě konfliktů opustil nejsilnější frakci Evropské lidové strany (EPP) v roce 2021. FPÖ po volbách spolu s francouzským Národním sdružením (RN) dominovalo frakci Identita a demokracie (ID). „Pokud všechno půjde podle plánu a dá-li Bůh, do konce roku patrioti v celém západním světě budou mít většinu," řekl Orbán v sobotu. Zároveň reagoval i na slabé vystoupení prezidenta Joa Bidena v televizním souboji se svým vyzyvatelem Donaldem Trumpem. "Včera USA také učinily velký krok ke změně," uvedl.

Veřejný odpor Orbána (od roku 2010 vládne s ústavní většinou) k politice a postojům EU dlouhodobě frustruje ostatní členské státy a vytlačilo ho to na okraj hlavního politického proudu. Předsednické motto Maďarska - Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou) - se inspirovalo sloganem exprezidenta Donalda Trumpa.

Do 15. července musí všechny stávající i nové frakce v Evropském parlamentu oznámit svůj název a složení. Ustavující plenární zasedání nového Evropského parlamentu, který čítá 720 poslanců, se uskuteční ve Štrasburku od 16. do 19. července. Během tohoto zasedání budou zvoleni předseda parlamentu, 14 místopředsedů, kvestoři, předsedové a místopředsedové výborů a delegací.

Témata:  Andrej Babiš Viktor Orbán Herbert Kickl Evropský parlament

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy