Nezaměstnanost v dubnu vzrostla z březnových 3 na 3,4 procenta

"Čísla jsou stále velmi slušná. Nicméně to neznamená, že se můžeme předčasně radovat... Příští týdny ukážou, do jaké míry může počet nezaměstnaných narůst. Největší přelom očekáváme na konci měsíce května a na začátku června," uvedla ministryně.

Podle ní na úřad práce zamířili v dubnu nejčastěji pracovníci služeb, a to z oboru stravování, obchodu, hotelnictví, nákladní dopravy a zprostředkování služeb. Nezaměstnanost se meziměsíčně zvýšila ve všech 77 okresech. Největší nárůst zaznamenal úřad práce v okrese Cheb, a to o 53 procent. V okrese Praha-východ byl přírůstek 36 procent a v Karlových Varech o 35 procent. Volných míst ubylo v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem o víc než 9500. V březnu jich bylo 342.287, v dubnu pak 332.748.

Maláčová uvedla, že některé firmy plánují hromadné propouštění. Ve druhém pololetí by mohla skončit v práci až tisícovka zaměstnanců Sokolovské uhelné a podobný plán je i ve společnosti AGC, uvedla ministryně.

Podporu v nezaměstnanosti minulý měsíc dostávalo 92.898 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba 37 procent. Průměrná vyplácená částka činila 8427 korun. Šéfka resortu práce už dřív řekla, že pokud by nezaměstnanost v Česku skokově rostla, navrhla by případné navýšení podpor. Záměr chce tento týden projednat s ekonomy z poradního týmu krizového štábu i z Národní ekonomické rady vlády (NERV).

Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky dubnový údaj zůstal desetinu pod očekáváním a za nízkým růstem nezaměstnanosti je menší flexibilita českého trhu práce i některá vládní opatření. "Ačkoliv ekonomická aktivita prudce klesla, na údajích o nezaměstnanosti je to zatím patrné relativně málo. Rigidity trhu práce ale mají své meze a nezaměstnanost v dalších měsících pravděpodobně poroste," uvedl ekonom. Dodal, že v květnu by se míra nezaměstnanosti mohla dostat ke čtyřem procentům a začátkem prázdnin pak nad pět procent.

Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Ekonomické dopady budou podle resortu záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.