Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo pozastavuje vojenskou pomoc Ukrajině. Nemá peníze

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Německo plánuje v roce 2025 snížit svou bilaterální vojenskou pomoc Kyjevu na polovinu, uvedl v sobotu zdroj z německého parlamentu. Země je přitom druhým největším poskytovatelem pomoci Ukrajině.  

Vláda německého kancléře Olafa Scholze neplánuje dodatečnou pomoc k čtyřem miliardám eur vyčleněným z příštího rozpočtu. V letošním roce přitom šlo o dvojnásobnou částku, připomíná AFP. Německo totiž počítá s "vytvořením finančního nástroje v rámci skupiny zemí G7 a Evropské unie s využitím zmražených ruských aktiv," řekl další zdroj z prostředí ministerstva financí.

Vyjádření zdrojů potvrdilo i několik zpráv z tisku. List Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung ve svém víkendovém vydání oznámil, že tento krok je součástí dohody mezi kancléřem a ministrem financí Christianem Lindnerem.

Rozpočet na rok 2025 byl předmětem mnoha rozhovorů mezi vládní koalicí liberální strany Svobodní demokraté (FDP), Stranou Zelených a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD).

Ministr financí proto požádal své partnery o vytvoření úspor, aby se dodrželo ústavní pravidlo, jehož cílem je zabránit přílišnému zadlužování státu.

Před přijetím rozpočtu do konce letošního roku se o něm ještě bude diskutovat.

Spojenci Ukrajiny zatím pracují na vytvoření mechanismu, který by jim umožňoval použít část ze zmrazených ruských aktiv ve výši 300 miliard dolarů na podporu Ukrajiny.

Témata:  válka na Ukrajině Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

23. května 2025 11:04

Zahrada na hypotéku. Češi objevují nový realitní trend

Zahrádkaření v Česku zažívá renesanci. Zájem o vlastní kus zeleně roste napříč generacemi, stále častěji se k němu hlásí i mladší lidé s rodinami. Dříve se zahrádkaření věnovaly zhruba dvě pětiny populace, dnes je to téměř polovina. Ve městech ale naráží poptávka na nedostatek dostupných pozemků, na místo v zahrádkářské kolonii se často čeká i několik let. Jako alternativa se prosazují komunitní zahrady, které vznikají například ve vnitroblocích. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy