Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mýtné: Stát chystá opatření proti objíždění nově zpoplatněných silnic

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Obavy obcí ze zvýšení provozu po rozšíření mýtného systému na některé úseky silnic prvních tříd od začátku příštího roku má rozptýlit zákaz sjezdu kamionů na silnice druhých a třetích tříd. Nezpoplatněné úseky silnic prvních tříd chce ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) sledovat půl roku. Pokud se prokáže, že je dopravci využívají k objíždění zpoplatněných míst, úřad na ně rozšíří mýto také.

Kremlík o tom informoval novináře po dnešní schůzce s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem a premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Další z opatření, o nichž vládní koalice jedná, je zákaz jízdy kamionů v neděli s tím, že dopravci by měli možnost dojezdu na místo vykládky, řekl novinářům Babiš. O úpravách provozu kamionů bude tento týden jednat se sdružením dopravců ČESMAD.

Nový systém výběru mýtného má platit od 1. prosince, ministr vyzval dopravce, aby si proto vyzvedávali palubní jednotky, které mají pohyb nákladních aut monitorovat. Obce pak podle něj mají v co nejkratší době úseky, na nichž kamiony nechtějí, vybavit potřebnými značkami. Rozšíření stávajících zpoplatněných silnic je naplánováno na 1. leden. Plošný zákaz jízdy kamionů po silnicích nižších tříd si vyžádá změnu zákona, kterou ministerstvo připravuje a hodlá ve Sněmovně předložit jako poslaneckou iniciativu.

Nezpoplatněné úseky silnic prvních tříd bude ministerstvo po zavedení změny sledovat. "Pokud to bude mít dopad na životy občanů, po šesti měsících bych provedl změnu vyhlášky a rozšířil zpoplatnění i na tyto dosud nezpoplatněné úseky, což je přibližně 900 kilometrů," uvedl Kremlík.

Témata:  mýtné silnice, dálnice

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy