Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dopravci loni zaplatili za mýto rekordních 14,2 miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dopravci loni zaplatili za průjezdy dálnic a silnic na mýtném téměř 14,2 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 23 procent a zároveň jde o nejvyšší výběr za rok od začátku fungování mýta v roce 2007. K růstu přispěla přes koronavirová omezení během roku zejména nová struktura mýtných poplatků. ČTK o tom informoval správce mýtného systému společnost CzechToll. Náklady na výběr mýta loni činily zhruba sedm procent z výběrů.

Loňské výběry překonaly v každém kalendářním měsíci miliardu korun. Nejvyšší byly v listopadu, kdy dopravci za mýto zaplatili 1,3 miliardy korun, což je i nejvíce od startu mýta. Hlavní podíl loňských výběrů tvořily poplatky za průjezd dálnic, které činily přes 12,56 miliardy korun. Dalších 1,63 miliardy korun činily poplatky za průjezd přes vybrané silnice první třídy. Přibližně polovinu vybraného mýta loni uhradili zahraniční dopravci, což platí i dlouhodobě.

Náklady na samotný provoz mýta i jeho další rozvoj za loňský rok nepřekročí podle CzechTolli miliardu korun. "Parametry, které požadoval stát a podle kterých jsme satelitní mýtný systém vybudovali, byly zvoleny na základě odborné úvahy a třináctiletých zkušeností z provozu první generace mikrovlnného mýtného systému. Díky tomu se nyní náklady na výběr mýtného v Česku pohybují pod hranicí sedmi procent. Tím se řadí mezi nejefektivnější systémy svého druhu na světě,“ uvedl provozní ředitel CzechTollu Petr Chvátal. U starého mikrovlnného systému firmy Kapsch se provozní náklady v posledních letech fungování pohybovaly okolo 15 procent, dříve byly o něco vyšší. Starý systém fungoval do závěru roku 2019.

K velkému nárůstu výběrů loni přispěla hlavně změna struktury poplatků, kterou vláda schválila předloni na podzim. Výše poplatků se od loňska nově počítá podle počtu náprav a hmotnosti vozidla, u znečištění je klíčová emisní norma vozu. Poplatek stoupá spolu s vyšší váhou auta a vyšším počtem náprav. Naopak se stoupající normou poplatek klesá, u vyšší emisní normy než EURO VI je nulový i pro vozidla nad 12 tun bez ohledu na počet náprav.

Poplatek za znečištění ovzduší provozem se podílí na celkovém výběru mýtného přibližně devíti procenty, více než jedno procento pak připadá na poplatek za hluk z provozu. Zbylých řádově 90 procent připadá na poplatky za průjezd dálnic a silnic. Peníze z mýta by podle ministerstva dopravy měly být určené na omezení negativních dopadů silniční dopravy na obyvatele, kteří v okolí komunikací žijí. Typickým příkladem je stavba protihlukových stěn.

V letošním roce se mýto rozšířilo o dalších téměř 450 kilometrů. Vedle nových úseků dálnic stát zpoplatnil i více než 380 kilometrů silnic první třídy. Do státního rozpočtu by zpoplatnění dalších úseků mělo přinést asi 400 milionů korun navíc. Celkem tak dopravci zaplatí mýtné poplatky za průjezd skoro 2850 kilometrů dálnic a silnic první třídy.

Ke konci loňského roku bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno skoro 643.000 vozidel, z toho 164.000 vozů z Česka. Počet vydaných palubních jednotek dopravcům překonal 530.000.

Výběry loni podle měsíců:

Měsíc

Výběr v 2021 (v Kč)

Meziroční rozdíl

leden

1,07 miliardy

+ 12,6 %

únor

1,08 miliardy

+ 11,6 %

březen

1,28 miliardy

+ 29 %

duben

1,18 miliard

+ 58 %

květen

1,20 miliardy

+ 42 %

červen

1,25 miliardy

+ 28 %

červenec

1,14 miliardy

+ 16,5 %

srpen

1,11 miliardy

+ 22 %

září

1,21 miliardy

+ 16,3 %

říjen

1,24 miliardy

+ 11,8 %

listopad

1,30 miliardy

+ 22 %

prosinec

1,09 milionů

+ 21 %

CELKEM

14,2 miliardy

+ 23 %

Vybrané mýtné v ČR v letech:

Rok

Výběry (v miliardách Kč)

2007

5,56

2008

6,14

2009

5,54

2010

6,57

2011

8,12

2012

8,68

2013

8,55

2014

8,71

2015

9,73

2016

9,89

2017

10,4

2018

10,81

2019

10,94

2020

11,5

2021

14,2

Témata:  mýtné doprava dálnice

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:40

Byt za miliony, ve kterém se sotva otočíte. Nový trend pražského bydlení

Nové byty v Praze se dlouhodobě zmenšují a developerský trh se stále více orientuje na investiční jednotky. Podle realitního makléře Jakuba Kalába se v praxi objevují i novostavby s jednotkami o velikosti pouhých 16 metrů čtverečních s cenovkou v řádu několika milionů korun. Také data Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) poukazují na nový trend – průměrná velikost bytů v nabídce klesá, zatímco ceny dále rostou.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.