Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Komora: Mimořádná opatření omezí základní práva občanů a firem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Mimořádná opatření, která návrh zákona o ochraně veřejného zdraví zavádí a svěřuje do pravomoci Státní hygienické služby, významně omezí základní práva podle Listiny základních práv a svobod. Zároveň vyloučí možnost domáhat se náhrady škody, kterou mohou uzavření provozů, omezení pohybu a další zákazy podnikatelům způsobit. Vyplývá to z právního rozboru, který v meziresortním připomínkovém řízení adresovala ministerstvu zdravotnictví Hospodářská komora.

Komora proto ministerstvu doporučila ponechat v novele jen ty části, které povedou k reorganizaci a digitalizaci hygienické služby. Ustanovení rozšiřující pravomoci doporučila z novely vypustit.

Plošné zásahy do ústavně garantových základních práv a svobod by měly zůstat v kompetenci vlády, a tím i pod kontrolou Poslanecké sněmovny, upozornila komora. To ale novela zákona o ochraně veřejného zdraví podle ní opomíjí. Přenesení pravomoci pro plošné omezování základních lidských práv a svobod na úřednický aparát vytváří podle komory prostor pro zneužívání výkonu státní moci a oslabuje možnost kontroly excesů při výkonu státní moci.

Komora uvedla, že zavedení povinnosti pro mobilní operátory, na základě které by měli uchovávat a předávat lokalizační a další údaje o konkrétní osobě Státní hygienické službě, jde výrazně nad rámec stávajících pravidel. Podle současné právní úpravy mají totiž k provozním a lokalizačním údajům přístup pouze orgány činné v trestním řízení, Policie ČR, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Česká národní banka.

Jde o úzký okruh subjektů, který navíc tuto pravomoc může využít pouze pro jednoznačně určené účely sledující silný veřejný zájem, jako jsou ochrana bezpečnosti a zdraví obyvatel či ekonomické zájmy státu. Navíc podléhají následní kontrole soudu, případně Parlamentu, dodala komora.

Poskytnutí podobné pravomoci Státní hygienické službě pro účely šetření fyzické osoby, která onemocněla infekčním onemocněním, považuje komora za nebezpečné. Podle ní zde není stejně silný veřejný zájem pro sledování jakékoli osoby, která onemocní například chřipkou. Jde o nebezpečný precedent prolamování a využívaní citlivých telekomunikačních dat, varovala komora.

Návrh zákona omezuje základní lidská práva a svobody a má dopad na ochranu osobních údajů fyzických osob, a proto zkrácení meziresortního připomínkového řízení pouze na pět pracovních dnů komora označila za nestandardní a vůči veřejnosti netransparentní.

Zároveň doporučila v návrhu novely ponechat jen ty části, které povedou k reorganizaci a digitalizaci hygienické služby s cílem zajistit její efektivnější řízení. Ustanovení rozšiřující pravomoci v rozporu s ústavními zákony a dalšími právními předpisy doporučila vypustit. Případnou změnu pravomocí komora navrhla přepracovat a projednat v řádném mezirezortním připomínkovém řízení za účasti odborné i občanské veřejnosti.

Návrh předpokládá, že centralizovaná hygienická služba by mohla omezit nebo zakázat cestování, setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, školy, obchody, obchodní centra nebo vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, sauny nebo koupaliště. Mohla by také zakázat nebo omezit veřejné i soukromé akce. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tvrdí, že takové pravomoci krajské hygienické stanice už mají, jen je nelze vydávat celostátně.

Kritizované ustanovení pak říká, že by si hygienici mohli vyžádat od mobilního operátora data o pohybu prokazatelně nakaženého člověka v místech, kde setrval aspoň 20 minut až tři týdny nazpět. V současné době hygienici tato data mohou využít jen po souhlasu uživatele mobilního telefonu. Blatný uvedl, že ustanovení lze z návrhu vypustit.

Témata:  Koronavirus COVID-19 hospodářská komora lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy