Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Evropské banky v Rusku vícenásobně navyšují své tamní zisky, ovšem díky Putinově válečné ekonomice

Unicredit bank
Unicredit bank
Foto: Pixabay

Dny Raiffeisenbank v Rusku jsou zřejmě sečteny. Vláda USA nyní „Rajfce“ hrozí, že ji odpojí od dolaru, pokud by z Ruska neodešla. Přitom na hrubém zisku celé rakouské nadnárodní skupiny Raiffeisen Bank International, působící i v Česku, se ruský trh podílí z více než 50 procent; od invaze Ruska na Ukrajinu dále narostl. Hrozba USA ale zřejmě banku přiměje prodat svůj ruský majetek, čítající v přepočtu zhruba 120 miliard korun, za symbolický jeden rubl. Už nyní pro ni celá záležitost představuje značné reputační riziko.

V Rusku jsou ovšem činné i některé další evropské banky. Dobře tam vydělávají na vysokých úrokových sazbách, které musela ruská centrální banka nastavit hned po Putinově invazi na Ukrajinu a prvních sankcích, aby zabránila kolapsu ruské ekonomiky. Tudíž třeba zmíněná Raiffeisenbank od invaze více než ztrojnásobila hrubý zisk v Rusku. Dokonce od invaze navýšila počet svých zaměstnanců v Rusku o sedm procent. Citelně vyšší zisky má v Rusku dnes – v porovnání s dobou před invazí – také třeba italská bankovní skupina UniCredit.

Vedle vysokých úrokových sazeb je zdrojem markantního nárůstu ziskovosti evropských bank v Rusku tamní válečná ekonomika, jež se rozjela takovým způsobem, že to dělá vrásky na čele samotným vrcholným ruským představitelům, jak uvádí ve svém aktuálním vydání magazín Businessweek. Doplňme proto, že lidé, a i mnozí v Česku, kteří neustále zpochybňují výkon ruské ekonomiky jako vylhaný a neudržitelný, prokazují Rusku tu nejlepší službu. Protože nejrychlejší cesta k prohře je podcenění soupeře, což ví každý začínající sportovec.

Rusům, kteří se vyhnuli odvodu, se ovšem v současnosti finančně nebývale daří, což jen upevňuje jejich podporu Putinovu režimu. Ruská ekonomika se ale přehřívá a „nejsou lidi“. Domácnosti uskutečňují celkem vydatnou spotřebu, zatímco jsou přitom schopny ještě navyšovat úspory. Mají peníze na oboje. Šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová proto poznamenává, že jde o věru mimořádnou situaci.

Výrobu klíčových zbraní navýšilo Rusko několikanásobně, přičemž tento mocný impuls se přelévá do dalších částí ekonomiky. Sankce na ruský vývoz jsou nevynutitelné, jak konstatují samotné západní organizace, například ty mající v gesci pojištění tankerů, jež měly představovat klíčový nástroj v zastropování cen ruské námořně vyvážené ropy. Toto zastropování se právě nedaří vynucovat, neboť ve službách Ruska operuje rozsáhlá stínová flotila tankerů. Její neoficiální status umožňuje obcházení sankcí.

Putinův režim i proto v tomto roce pořádně kasírovat na prodeji ropy a plynu, a to právě navzdory západním sankcím, jak uzavírá nová analýza agentury Bloomberg. Ruský rozpočet letos podle ní může počítat s meziročně o zhruba 20 procent vyššími příjmy z ropy a plynu, v přepočtu se jedná o přibližně 2,9 bilionu korun. Zmíněných zhruba dvacet procent tedy odpovídá nějakým 500 miliardám korun.

K výraznému nárůstu příjmů ruského rozpočtu má dojít ze tří klíčových důvodů.

Zaprvé, Rusku nahrává, že teroristický režim Hamásu, který si zvolili obyvatelé Gazy, loni krvavě udeřil na Izrael. Výsledkem je izraelská odveta a zvýšené blízkovýchodní napětí, které zvyšuje světové ceny ropy a plynu, tedy i příjmy Kremlu.

Zadruhé, Kremlu se daří obcházet západní sankce prostřednictvím zmíněné neoficiální, stínové flotily tankerů operující v ruských službách. Existence této flotily umožňuje minimalizovat sankční slevu na vyvážené ruské ropě. Například letos v dubnu se Rusku dařilo prodávat svoji ropu Ural Indii za 75 dolarů za barel, tedy 15 dolarů nad stropem stanoveným sankcemi.

Zatřetí, Kreml rovněž navyšuje těžební daně domácím energetickým podnikům, včetně Gazpromu. Gazprom, ruský plynárenský monopol, se přitom loni topil v rekordní ztrátě, v přepočtu přes 160 miliard korun. Ztrátový byl poprvé od roku 1999.

Rusko totiž nyní dodává Evropě nejméně plynu od počátku 70. let minulého století, přičemž Asie zatím markantně snížený odběr nedokáže kompenzovat. Ruské dodávky potrubního plynu do Evropy jsou teď zhruba jen šestinové v porovnání se situací před válkou na Ukrajině a před covidem. Potrubní plyn mají z Ruska ve větší míře již jen čtyři evropské země, a sice Slovensko a Rakousko, kam proudí přes Ukrajinu, a Maďarsko a Srbsko, které jej dostávají černomořským plynovodem. Evropské země, včetně některých ze západní části EU, získávají ruský plyn také ve zkapalněné podobě, avšak objem tohoto ruského vývozu do Evropy zůstal loni zhruba shodný jako předloni. Navíc, koncem letoška vyprší pětiletá dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. A prodloužena zřejmě nebude... Takže Rakousko a Slovensko budou muset zřejmě hledat jinde...

Přes určité potíže s přesměrováním plynu z Evropy do Asie ovšem tedy ruská válečná ekonomika jede na plné obrátky, z čehož těží i ruský spotřebitel a zmíněné evropské banky v Rusku setrvávající. Ruský dluh se přitom má až minimálně do roku 2029 udržet velice nízko, pod úrovní 25 procent HDP, jak plyne z nové prognózy MMF. Bude tak i za pět let bezmála pětkrát nižší než třeba dluh Francie.

Pokud tudíž chce Západ ve střetu s Ruskem uspět, musí sundat růžové brýle vyhlížející brzké ruské hospodářské zhroucení. Musí si přiznat třeba to, že sankce sice možná částečně zabraly na Gazprom, ale na Rusko jako celek zatím příliš ne.

Čím dříve Západ růžové brýle sundá, tím dříve bude sám schopný přejít na ekonomický režim více odpovídající válečným potřebám. V něm už Rusko je. A právě válečná ekonomika je, jak vidíme, Rusku mocným růstovým impulsem.

A že je válečná ekonomika neudržitelná? Možná ano, možná ne. To uvidíme, až pokud – pokud vůbec – se Rusko vážně zhroutí. Zatím tomu ale nic moc nenasvědčuje.

A nezapomeňme: z Velké hospodářské krize 30. let dostal podle řady ekonomů Spojené státy nikoli Rooseveltův Nový úděl, ale teprve válečné zbrojení spjaté se druhou světovou válkou.

Není radno podceňovat soupeře. A není radno podceňovat potenciál válečné ekonomiky a zbrojení být impulsem širšímu a trvalejšímu ekonomickému růstu.

Témata:  Rusko Raiffeisenbank válka na Ukrajině Unicredit bank

Aktuálně se děje

14. června 2024 9:44

13. června 2024 13:35

12. června 2024 11:13

12. června 2024 10:38

Léto je zátěž pro laky karoserií, zapečený ptačí trus může způsobit poškození vrchní vrstvy laku

Pravidelné mytí karoserie je nejenom vizitkou majitele, ale také důležitým nástrojem péče o automobil. Letní měsíce navíc mohou být pro laky karoserií problém a takzvaně zapečený ptačí trus může způsobit poškození vrchní vrstvy laku. V tomto období je tedy třeba mýt vůz častěji a operativněji. Jak vybrat správnou automyčku? Každý typ má své výhody a nevýhody. Na co si dát také pozor?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy