Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Blatný: Situace je riziková, delší stav nouze je nutný

Jan Blatný
Jan Blatný
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Stav epidemie je v Česku rizikový a bez nouzového stavu není možné efektivně a rychle přijímat účinná protiepidemická opatření. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) to poslancům řekl při dnešní debatě o vládní žádosti o prodloužení stavu nouze o dalších 30 dnů. Počet hospitalizovaných s covidem-19 je podle něho nutné snížit na 3000, tedy na méně než polovinu nynějšího stavu. Pokles k tomuto počtu by podle ministra mohl trvat nejméně tři týdny.

Navzdory zpomalování epidemie nyní počet nákaz desetinásobně převyšuje limit, který je obecně pokládán za bezpečný, řekl Blatný. Upozornil také na nebezpečí rozšíření nové mutace viru, která je nakažlivější.

"Požadavek na čtyři týdny není virtuální," uvedl k vládní žádosti Blatný. Opozice se k ní ale staví vesměs rezervovaně. Komunisté jsou ochotni prodloužit nouzový stav o tři týdny za splnění svých podmínek, k nimž patří širší otevření škol. Blatný poslancům nabídl jednání o ochranných opatřeních i o úpravách krizových zákonů, sdílení dat o epidemii a o očkování a podporu antigenního testování na koronavirus v podnicích.

"Rizikový vývoj epidemie probíhá všude," podotkl ministr. Poukazoval na to, že obdobné restrikce jako v Česku platí i v dalších státech. Jejich cílem je omezení mobility obyvatel a setkávání lidí. "Je to primitivní a pro řadu lidí omezující způsob, ale jiný nemáme," dodal Blatný. Varoval, že pokud by nouzový stav skončil, ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních by už nemohli pomáhat vojáci a ventilátory a lůžka by se musely vrátit do hmotných rezerv.

Témata:  Jan Blatný nouzový stav

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy