Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Představuje brexit nebezpečí pro Evropu? Jakou roli Velké Británii ponechat?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Velká Británie vlastní jaderné zbraně a navíc sedí v Radě bezpečnosti OSN, vynechat je proto z obrany Evropy tak zcela nejde. Jakou roli jim ale ponechat? ptají se teď evropští poslanci. Spojené království představuje taky jeden z nejsilnějších členů NATO, bez jejich pomoci byla aliance vážně oslabená.

Jednání o fungování evropské obrany i po brexitu se povede příští čtvrtek, čímž by se měla začít druhá fáze plánování odchodu. Skeptikové však poukazují na to, že první fáze ještě není ukončená a rozhodně se neobešla bez problémů, na druhou fázi je tak možná ještě příliš brzo.

Zatímco středoevropské a východoevropské země by rády měly i nadále Velkou Británii za zády, Berlín uvažuje nad tím, že by Evropská unie nabídla Britům zvláštní postavení a i vojenské projekty do budoucna by počítaly s účastní Velké Británie. To zní jako ideální řešení, ale i tady budou chtít mít Paříž s Berlínem navrch a nenechají si ujít možnost, jak brexit ještě více "znáročnit".

Jiné hlasy z Evropského parlamentu zase mluví o tom, že by měla být nejdříve dokončená první fáze jednání, než budou přemýšlet o té další. Největší problémy přitom čekají za dveřmi. Doposud se Britové s představiteli Evropské unie neshodli vůbec na ničem, i když panuje všeobecný souhlas s tím, jak by měla vypadat budoucnost evropských občanů ve Velké Británii a britských migrantů žijící v EU.

Reálně také hrozí, že k brexitu nadejde i bez jakékoliv smlouvy. To by však silně ohrozilo budoucí vztahy včetně společné obrany. Momentálně se může i třetí strana zapojit do společných evropských operací, ovšem nemají jediné slovo v tom, jakým způsobem bude mise probíhat. Pokud tohle bude i situace pro Londýn, pak se Britové mohou rozloučit s možností, že by někdy mohli zasahovat do vojenské expanze Evropy.

Nemluvě o tom, jakým způsobem to zasáhne do fungování NATO. Doteď mají Britové postavení evropského lídra a na nich je, aby řídili a koordinovali společné vojenské operace všech států. S brexitem však musí přijít změna i v téhle oblasti. Speciální postavení pro Londýn se však velmi nelíbí Turkům, kteří o podobné podmínky bez úspěchu usiluje již dlouhodobě.

Problém s brexitem spočívá v tom, že Evropa nemůže zcela odříznout Spojené království, aniž by přitom sama neutrpěla nějaké škody. Ponechat je ve společné obraně taky není možné, protože by tím došlo k diplomatické krizi s Tureckem. A nakonec západní a východní Evropa se nedokáže shodnout v tom, jaké podmínky Britům dají. Brexit je tak dalším problémem kromě uprchlíků, který prohlubuje propast mezi zakládajícími členy EU a nově přicházejícími.

Témata:  EU Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy