Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jižní Korea chystá radikální změny v energetice

Jaderná elektrárna, ilustrační fotografie
Jaderná elektrárna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Jižní Korea, jejíž ekonomika je čtvrtá největší v Asii, dováží 98 procent spotřebovávaných fosilních paliv. Nový prezident Mun Če-in, který nastoupil do úřadu letos v květnu, to hodlá zásadním způsobem změnit. Do roku 2030 by se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny měl zvýšit ze současných pěti až na 20 procent.

Vláda svoji novou energetickou politiku zdůvodňuje především snahou o účinnější ochranu životního prostředí. Jižní Korea patří mezi země, kde je jeho kvalita velice špatná, což je dáno zejména čilou průmyslovou a stavební aktivitou i dopravou. Jihokorejská metropole - vice než desetimilionový Soul - se v mezinárodních žebříčcích zařadila mezi města s nejhorším životním prostředím, jako jsou například Peking nebo Dillí.

Jižní Korea v současnosti vyrábí 44 % své elektřiny z uhlí a předchozí vláda počítala s výstavbou dalších zhruba dvaceti uhelných elektráren k dosavadním třiapadesáti. Země zároveň masivně využívá jadernou energii a je i předním světovým výrobcem jaderných technologií. Přestože podíl jádra na celkové výrobě elektřiny za posledních deset let postupně klesal, stále dosahuje 30 % a Jižní Korea v současné době provozuje 25 energetických jaderných reaktorů s celkovým výkonem 23 tisíc MW. Ve výstavbě jsou tři bloky (4 200 MW) a v plánu dalších osm (11 600 MW). Jihokorejské firmy v současnosti dokončují také budování čtyř jaderných bloků ve Spojených arabských emirátech a ohlásily i zájem o dostavbu české jaderné elektrárny Dukovany.

Podaří-li se jihokorejské vládě realizovat nynější ambiciózní plán, pocítí to i globální trh s energií. Jeho součástí je totiž výrazný růst výroby elektřiny v plynových elektrárnách, které ze zdrojů využívajících fosilní paliva nejméně zatěžují životní prostředí, ze současných necelých 20 na 37 % v roce 2030. Jižní Korea je přitom už nyní druhým největším dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) hned po Japonsku. Korejci mají hlavní smlouvy na dodávky LNG uzavřeny se Sultanátem Brunej a Malajsií, ale jejich platnost vyprší příští rok. "Nelze vyloučit, že poté budou zkapalněný plyn přednostně nakupovat od amerického koncernu ExxonMobil, který investuje do projektu v Papui-Nové Guineji," míní Tony Regan z poradenské firmy Data Fusion. Pokud jde o uhlí, jeho dovoz dosáhne maxima v roce 2018. Poté se bude snižovat, což dopadne hlavně na Indonésii a Austrálii, klíčové dodavatelé Jižní Koreje.

Někteří jihokorejští experti v souvislosti s energetickými plány nového prezidenta nicméně varují, že unáhlené kroky vedoucí k uzavírání tradičních zdrojů, z nichž některé se teprve budují, by mohly ohrozit energetickou bezpečnost země a citelně zdražit energii pro tamní firmy a domácnosti. (Zdroj: Wood Mackenzie, Reuters, Der Standard, Finacial Times, Nikkei, Airvisual)

Energetický mix Jižní Koreje (podíl zdrojů na výrobě elektřiny, rok 2016 v procentech)

ZDROJE

%

Uhlí

44

Jádro

30

Plyn

19

Obnovitelné zdroje

5

Témata:  Jižní Korea energetika jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy