Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dukovany v ohrožení. Volby v Jižní Koreji mohou rozhodnout o osudu jaderného projektu

jaderná elektrárna Dukovany
jaderná elektrárna Dukovany
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé. 

I Če-mjong patří mezi ty jihokorejské politiky, kteří jihokorejský jaderný vývoz, včetně toho zamýšleného do Dukovan, mají "od počátku za mission impossible". Nechtějí, aby vícenáklady stavby padly na daňového poplatníka. Vlastně moc nechtějí celou tu stavbu.

Od týden starého zbabraného pokusu o "autopřevrat" a krátkodeché vyhlášení stanného práva v podání stávajícího prezidenta, zmíněného Jun Sok-jola, klesají akcie jihokorejského elektrárenského takřka monopolu KEPCO, v němž má stát většinu, o více než deset procent. Pod jeho křídla spadá i společnost KHNP, která má dukovanské bloky stavět.

Smlouva mezi ČEZ a KHNP o této stavbě má být podepsána do konce března příštího roku.

A teď si představme, že v Jižní Koreji do té doby proběhnou předčasné volby, v nichž I Če-mjong opravdu zvítězí. Oficiálním stanoviskem Jižní Koreje a vlastně tím pádem i podniku KHNP pak bude, že cena za Dukovany je podhodnocená a že je třeba počítat s vícenáklady.

Jižní Korea tak bude náhle říkat vlastně to samé, co její neúspěšný rival v boji o dukovanskou zakázku, francouzský podnik EDF.

I česká vláda by tudíž dost možná ještě před podpisem smlouvy mezi ČEZ a KHNP musela chtě nechtě akceptovat nové stanovisko jihokorejské strany – totiž že Dukovany budou stát více, zřejmě mnohem více, než se ve smlouvě teprve k podpisu chystané uvádí.

Témata:  Dukovany Jižní Korea

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.