Lidé si svých osobních dat neváží. Dokud o ně nepřijdou

A to i přes to, že tvrdí, jak jsou pro ně důležitá. Účastníky experimentu, který je součástí studie „Mé cenné údaje“ společnosti Kaspersky Lab, dokonce polil studený pot při pouhé myšlence na ztrátu dat, které dříve označili za bezvýznamné. Výsledky experimentu tak odhalují, že ztráta jakkoliv cenných osobních dat je pro nás stresující.Účastníci experimentu se jednotně shodli na tom, že jsou pro ně nejcennější jejich osobní data (soukromé fotografie a videa sebe sama) a že by jejich ztrátu nesli nejhůře. Postupně se ale ukázalo, že i ztráta méně důležitých dat je stejně stresující. Takovým příkladem jsou kontaktní údaje. Ty většina uživatelů řadí na nižší stupeň v pomyslném žebříčku důležitosti dat. Pomyšlení na jejich ztrátu jim ale nahání strach. Tento fakt je řadí mezi top tři druhy dat, jejichž ztráta by vlastníka zasáhla nejsilněji. Studie se tak zaměřuje především na rozdíly ve vnímání hodnoty dat a citového pouta k nim.

V rámci tří experimentů spolupracovali odborníci z Kaspersky Lab s psychology z univerzity v německém Würzburgu. Položili si otázku, jaké jsou fyzické reakce člověka na ztrátu dat. Odborníci z oboru psychologie očekávali, že nejsilnější reakce budou následovat po ztrátě nejdůležitějších dat. Byli však překvapeni, že účastníci projevili stejné reakce charakteristické pro stres jak při ztrátě důležitých, tak i bezvýznamných dat.

Psychologové při testování měřili fyziologické reakce kůže (pocení, červenání). Ukázalo se, že důležitost ztracených dat nemá zásadní vliv na intenzitu jejich pocení. Ta byla stejná, ať už byli přesvědčeni o ztrátě důležitých nebo méně podstatných dat.

Podobné vzorce reakcí se objevily i ve zbývajících dvou experimentech. Při simulaci ztráty důležitých dat se například účastníkům snížila teplota špičky nosu. Tento tělesný ukazatel poukázal na to, že se respondentům pod náporem stresu snižuje tělesná teplota. Nicméně studenější nos měli i respondenti, kteří věřili, že ztratili pouze méně důležitá data. Rozdíl teploty nosu v těchto případech tedy nebyl tak výrazný, jak psychologové očekávali. I v případě sledování mimických projevů smutku odhalil experiment stejnou míru těchto výrazů jak v případě ztráty důležitých i nedůležitých dat.

Experimenty dokázaly, že tělesné reakce spojované se stresem může vyvolat ztráta i zdánlivě nepodstatných dat. Účastníci si totiž jejich cenu a význam uvědomili až ve chvíli, kdy věřili, že je ztratili.  

„Naše experimenty ukázaly, že si lidé jen zřídka uvědomují cenu dat. Výzvou do budoucna tedy bude lidem vysvětlit to, co firmy už dávno vědí – data jsou cenná. Je proto důležité zdůraznit, co data představují a jakou mají pro jedince hodnotu. Lidé by měli pochopit, že fotografie nebo kontaktní údaje jsou cennými životními vzpomínkami, které dotvářejí jejich sociální postavení. O hodnotě dat se musí mluvit, protože jedině tak si lidé uvědomí jejich cenu,“ říká Dr. Astrid Carolus, mediální psycholožka z univerzity ve Würzburgu.

„Díky průzkumu jsme získali jednu z možných odpovědí na to, proč si lidé lépe nechrání svá osobní data uložená v mobilech, tabletech nebo počítačích. Jednoduše si neuvědomují, jaký pro ně mají význam, dokud o ně nepřijdou. Uživatelé by si proto měli uvědomit cenu svých dat a patřičně je zabezpečit,“ doplňuje Andrei Mochola, vedoucí spotřebitelského oddělení ve společnosti Kaspersky Lab.

Témata:  internet,  lidé,  počítače