Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Celosvětový průzkum: Pokud by vypukla válka, byli by Češi ochotni bojovat za svou zemi?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na světě bují celá řada větších či menších konfliktů, světovou válku ale Evropa, ani svět od roku 1945 neprožily. Výzkumníci se přesto zajímají o to, kolik lidí by bylo v případě vypuknutí skutečného konfliktu ochotno jít do války a bojovat za svou zemi. A některá čísla vás možná překvapí.

V roce 2015 se uskutečnil velký celosvětový průzkum agentury WIN / Gallup International. Do dotazování se zapojilo 62 398 osob, z každé zařazené země byl vybrán vzorek 1000 mužů a žen. Dotazování probíhalo prostřednictvím osobních i telefonických rozhovorů, ale také on-line.

A co výzkumníci zjistili? Evropa je podle výsledků kontinent s nejmenším počtem lidí ochotných bojovat ve válce za svou zemi. V celkovém světovém průměru 61% respondentů ze 64 zemích uvedlo, že by ve válce bojovalo. Nejvyšší procento lidí ochotných bojovat žije v Maroku (94%), Fidži (94%), Pákistánu (89%), Vietnamu (89%) a Bangladéši (86%). Naopak nejméně chtějí ve válce bojovat Japonci (11%).

Kompletní pořadí zemí je možná najít zde

Z evropských zemí by do války za svou zemi šli bojovat Finové (74%), Turci (73%), Ukrajinci (62%), Rusové (59%) a obyvatelé Kosova (58%). Češi se umístili ve druhé polovině žebříčku s 23 %, před námi skončilo Bulharsko (25%) a za námi Rakousko (21%). Vůbec nejméně by se pak do války chtělo Belgičanům (19%), Němcům (18%) a Nizozemcům (15%).

Do boje by byla ochotna jít většina žen (52%) i mužů (67%), věkově je to pak především kategorie 18-34 let (66%). Z různých náboženských denominací, které byly do průzkumu zahrnuty, jsou nejvíce ochotni bojovat za svou zemi muslimové (78%).

Témata:  válka,  Česko

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy