Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kvůli válce na Ukrajině by pro exportéry mohl vzniknout program záruk

CZK
CZK
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Lépe se vyrovnat s dopady rusko-ukrajinského konfliktu by českým exportérům mohl pomoci program záruk, které by poskytoval stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Fungovat by mohl na stejném principu jako dříve COVID plus vytvořený na podporu podnikatelů v důsledku pandemie koronaviru. Pro vznik nového programu by bylo ale třeba změnit zákon. Pokud by se vláda pro jeho spuštění rozhodla, je potřeba počítat s časem na legislativní proces. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel EGAP Jan Procházka.

O vzniku garančního programu podle Procházky debatují zástupci státní pojišťovny EGAP, České bankovní asociace (ČBA) či Svazu průmyslu a dopravy. "Diskutuje se, jestli bychom se k nějakému takovému programu, jako byl COVID plus, vrátili, jestli by to doba umožňovala a jestli by byla poptávka. Od ČBA i exportérů slyšíme, že by byla," uvedl.

Konečné rozhodnutí závisí podle Procházky ale na příslušných ministerstvech a vládě. Nechtěl tak nyní předjímat, v jaké podobě a v jakém časovém horizontu by mohl být program spuštěn. Dodal, že v případě COVID plus schvalování novely, od vlády přes Parlament po podpis prezidenta, zabralo zhruba dva a půl měsíce. "Možná teď by bylo nějaké zkrácené řízení, dovedu si představit i kratší čas," řekl dále. I tak předpokládá, že nejdříve by mohl být program k dispozici na konci letních prázdnin.

"Program, jak ho dělají Němci nebo Francouzi, je fakticky úplně stejný jako COVID plus. Máme na to připravené IT systémy, máme na to lidi, máme nachystané elektronické formuláře," uvedl Procházka. Pokud by se vláda rozhodla pro spuštění programu, největší komplikaci by podle něj představovala zmíněná změna zákona.

Svaz průmyslu už dříve upozornil, že spuštění záručního programu v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. U záruk členským státům dovoluje, aby ji podnikatelům poskytovaly do konce letošního roku.

Dočasný krizový rámec členským zemím podle Procházky ukazuje, jak mohou za současného stavu podpořit národní ekonomiku. "Zafungovalo to v průběhu covidu, kdy jsme měli COVID plus. Myslím, že to byl úspěšný program, i když byly původně větší oči. Fakt je ale ten, že krize nebyla nakonec tak výrazná, takže jsme nakonec upsali 110 podniků za zhruba 22 miliard korun," řekl. EGAP od vlády na záruky v COVID plus získal čtyři miliardy korun, ze kterých mohl poskytnout krytí za 50 miliard korun.

COVID plus byl zaměřen na exportně zaměřené společnosti s více než 250 zaměstnanci. Ty mohly prostřednictvím komerčních bank získat půjčku od pěti milionů do dvou miliard korun, za kterou se zaručil EGAP. Maximálně výše úvěru odpovídala 25 procentům ročního obratu podniku. Program byl postupně rozšířen i na provozovatele ubytovacích zařízení zaměřených na zahraniční klientelu.

Témata:  Ukrajina válka export Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.