Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Marksová: Názory dětí musíme více respektovat

Michaela Marksová
Michaela Marksová
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová vystoupila na mezinárodní konferenci Participační práva dětí – sdílení dobré praxe, kterou v Brně uspořádal Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD). Zástupci úřadu zde představili projekt, který se snaží dát dítěti větší možnosti a práva, aby v kauze, která se ho týká, nehrálo pouze pasivní roli.

"Domnívám se, že při opatrovnických sporech stále neumíme pracovat s názorem dítěte. Často jsem se setkala s tím, že se k názoru nepřihlíželo s odůvodněním, že je dítě takzvaně zmanipulované. To ale není správné, jejich názor musíme respektovat,“ řekla ministryně Michaela Marksová. „Vůči dětem máme u nás pořád velký dluh. Nemáme dostatek služeb pro rodiny, sociálních pracovnic je málo, nemáme specializované opatrovnické senáty, systém ústavní péče je stále roztříštěn mezi několik resortů. V zájmu dětí je nejvyšší čas udělat systémové změny, ty ale nemůže udělat jen resort práce a sociálních věcí, musí tady být vůle ze strany dalších vládních kolegů a kolegyň," doplnila ministryně. Ministryně Marksová se také vyjádřila k pozměňovacímu návrhu poslankyně Válkové, podle kterého by o umístění dítěte do konkrétního ústavního zařízení již neměl rozhodovat soud jako dosud, ale ředitel diagnostického ústavu. MPSV s návrhem zásadně nesouhlasí, neboť otázku, v jakém náhradním výchovném prostředí bude pobývat dítě, které nemůže být ponecháno v péči vlastních rodičů, považuje ministerstvo za naprosto klíčovou, o které může rozhodovat pouze soud, jak ostatně požaduje i Listina základních práv a svobod a Úmluva o právech dítěte. Soudy jen za první dva roky od účinnosti nového občanského zákoníku rozhodly o umístění více než třech tisíců dětí do ústavních zařízení. Zároveň dlouhodobě klesají počty dětí umístěných v diagnostických ústavech, za posledních osm let téměř o polovinu. Pokud by se diagnostickým ústavům vrátila zpět jejich rozhodovací pravomoc, počet dětí umístěných v těchto ústavech by se nepochybně opět podstatně zvýšil. Ministryně podpořila také požadavek Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců, aby vznikly senáty specializované pro rozhodování v opatrovnických věcech. Jako specializovaného rodinného soudce si ministryně Marksová představuje soudce či soudkyni, která zná nejen rodinné a občanské právo, ale má potřebné znalosti z oblasti dětské psychologie, komunikace s dětmi, pediatrie, sociální práce nebo mediačních technik. Konference nazvaná „Participační práva dětí - sdílení dobré praxe“ se uskutečnila ve dnech 24. až 25. října a akci uspořádal Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Ten realizuje od 1. dubna letošního roku projekt, který má posílit kompetence pracovníků ÚMPOD v zapojování a rozvíjení možností dětí participovat na rozhodnutích, která se jich týkají. Na zahajovací konferenci k projektu byla příležitost sdílet příklady dobré praxe ze zahraničí. Představeny byly různé modely zapojování dětí a příklady různých způsobů naplňování participačních práv dětí. Náplní konference byly příspěvky odborníků z různých zemí, kteří se ve své praxi setkávají s dětmi vtaženými do rodičovského konfliktu a prostřednictvím různých modelů se snaží, aby se tyto děti nestaly pouze zbraní v rukou rodičů, ale subjektem, který má právo se vyjadřovat ve věcech, které se ho týkají. Příspěvky byly zaměřeny na pohled každé z jednotlivých profesí na praktický rozměr a obsah zapojování dětí.

Témata:  Michaela Marksová

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy