Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko je rozhlednovou velmocí. Ministerstvu se to nelíbí

Rozhledna, ilustrační fotografie
Rozhledna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká republika je rozhlednovou supervelmocí. A to hlavně díky stovkám milionů korun z dotací Evropské unie. Rozhleden je celkově téměř 500, což je nejvíc na světě na počet obyvatel. Ruku v ruce s "úspěchem" se ale Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodlo, že rozhledny z evropských peněz už podporovat nechce.

Rozhleden je u nás na obyvatele i rozlohu nejvíc na světě. Jejich výstavbu obcím a spolkům často hradily evropské dotace, které přerozdělovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Měly zvýšit turistický ruch. Jenže peníze se často vyhazovaly oknem. A tak na mnoha místech stojí rozhledny, ze kterých nikam nedohlédnete.

"Mně to přijde jako nesmyslné mrhání penězi daňových poplatníků, vlastně celé Evropské unie. Peníze by se dali využit daleko smysluplněji," myslí si bývalý starosta Ostrova Jan Bureš.

To kronikář Karlových Varů si myslí, že rozhleden je ještě málo! "Myslím si, že vzhledem k tomu, jak se rozmáhá turismus a cykloturistika, že vůbec neškodí, když budou rozhledny ještě přibývat¨," říká Jan Prudík.

Zcela opačného názoru je bývalá náměstkyně primátora Karlových Varů Hana Zemanová. "Jsou krásné, ale je jich dost. Už nepotřebujeme další rozhledny," myslí si.

A velké diskuze se kvůli rozhlednám vedou i na Ministerstvu pro místní rozvoj. "Dneska možnosti, které máme financovány z evropských prostředků, už neumožňují, aby byly podporovány věci typu rozhleden a podobně," sdělila TV Nova náměstkyně Olga Letáčková.

Evropské peníze by měly teď podporovat hlavně vzdělávání, trh práce a projekty životního prostředí.

Témata:  rozhledny

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy