Hofer varuje před migranty : Nepracují, jen berou dávky. Merkelové se však zastal

"To, co jsem viděl loni, už nechci vidět znovu. Lidé přespávající na nádražích, pro které nebylo místo. Ještě větší počet jich taky využil Rakousko jako tranzitní zemi pro cestu dál. Balkánská uprchlická trasa se pak zavřela. Německo z toho nejdřív nemělo radost, ale pak připustilo, že to byl správný krok. Problém je, že k nám nepřicházejí jenom žadatelé o azyl. Azyl je výsostně osobní věc. Aby na něj měl člověk právo, musí sám čelit pronásledování. V Rakousku máme i řadu lidí s doplňkovou ochranou. Ti jsou také z válečných oblastí. A taky spoustu těch, kteří na žádnou ochranu právo nemají a jsou prostě migranti. To musíme oddělovat," řekl Hofer Radiožurnálu.

"Je rozdíl mezi přistěhovalectvím a azylovou ochranou. Azyl je dočasný. Trvá, dokud je dotyčná osoba pronásledovaná. A z přistěhovalců těžíme, pokud sem přijdou lidé, kteří tu vlastníma rukama chtějí něco vybudovat, kteří umí něco, po čem je v Rakousku poptávka a kteří se díky tomu taky můžou v Rakousku integrovat. To ale není migrace kvůli sociálním dávkám. U nás teď každý přistěhovalec může okamžitě začít využívat všechny možnosti státní podpory, a to přitahuje spoustu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale využívat systém dávek," podotkl.

Podle něj je Rakousko na hraně. "Pokud teď začneme s rozumnými kroky, tak se integrace ještě může povést. Pokud ale budeme pokračovat ve stejném stylu jako loni, tak to neuneseme. Koneckonců i naše vláda už pochopila, že je potřeba nějaká změna," vysvětlil Českému rozlasu.

Tvrdí, že pokud bychom přijímali opravdu jen oprávněné žadatele o azyl, nemuseli bychom se o kvótách na migranty vůbec bavit. "To množství by už totiž nebyl problém. Kvóty se snaží opravit určitou chybu, ale to řešení je jiné. Musí se dodržovat schengenská dohoda, která říká, vnitřní hranice uvnitř Evropy můžeme odstranit, protože dobře chráníme ty vnější. Jenže tak to dnes není. Státy na vnější hranici v tom ale nemůžou zůstat samy. Ten nápor příchozích je obrovský. Ochranu vnější hranice musí zajistit společně celá Evropská unie," varuje. 

Podle něj také není fér tvrdit, že německá kancléřka Angela Merkelová udělala špatně. "Naopak, v lecčems její politika byla velmi dobrá, ale to nebyl případ uprchlické krize. Ta její věta "my to dokážeme" povzbudila ještě víc lidí k nebezpečné cestě do Evropy. Musíme otevřeně přiznat, že naše možnosti nejsou nekonečné. Samozřejmě chceme lidem pomáhat, ale do Evropské unie prostě nepatří lidé, kteří nejsou pronásledovaní a jen si chtějí pomoct k lepšímu životu. Ta věta Merkelové byla chyba," uvedl.

"Já především nechci, aby Rakousko z Unie vystoupilo. Doufám, že se Unie bude ubírat správným směrem. Chybný vývoj by znamenal, že by Evropská unie rozhodla o vytvoření superstátu, takových spojených států evropských, kde by členské země měly jen malá práva a národní parlamenty rozhodovaly jen o maličkostech. Evropa bude vždycky jenom tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. V některých oblastech potřebujeme víc evropské spolupráce, třeba v bezpečnosti, a jinde zase méně. To, jak mají vypadat žárovky, se přece nemusí řešit na evropské úrovni," vysvětlil následně.

Témata:  uprchlíci,  Angela Merkelová