U Jílkové se probírali uprchlíci a bylo to hodně ostré

Turecko podle mnohých doslova vydírá Evropu a diktuje si podmínky. A pokud nebude po jeho, bojí se mnozí, že země otevře hranice a pustí do Evropy velké množství migrantů. Na druhou stranu ale odborníci poukazují, že Ankara potřebuje spojence a že je tak izolované, že si vyskakovat nemůže. O tom i o hrozbě, kterou sebou migrace přináší, diskutovali hosté pořadu Máte slovo.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo
reklama

Šéf strany Úsvit a válečný veterán Miroslav Lidinský hned na začátek uvedl, že „Brusel je na nic, chceme ochranu hranic". Shrnul tak myšlenku jeho strany, která požaduje uzavření hranic, protože EU podle ní nedokáže migranty zastavit. I letos se podle něj bude opakovat silná migrační vlna, která zasáhla Evropu v roce 2015. Tvrdí to, i když přiznává, že zatím náznaky, že se to stane, neexistují. Moderátorka Michaela Jílková na něj vytáhla Národní listy, které Úsvit vydává, a ve kterých se psalo, že na hranici čeká 1,5 milionu migrantů. Moderátorka poukazovala na to, že může zbytečně vyvolávat paniku. Lidinský ale vysvětloval že na březích Libye čekají na cestu do Evropy miliony lidí.

Podle 1. náměstka ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnost Jiřího Nováka jsou ale takové obavy liché. Policie podle něj přijala všemožná opatření, spolu s armádou nacvičuje na hranicích. Země je podle něj připravena uzavřít hranice, pokud by to bylo nutné, sestaven je i krizový plán a připraveno nejen vybavení. „Tak proč mají lidí instinktivní strach? I přes vaše sliby," pustila se do něj aktivistka a učitelka zpěvu, která žila v Německu, Jana Yngland Hrušková. Opatření prý dělaly i Belgie nebo Francie. „A jak to dopadlo? Není jim to nic platné. Švédové své migranty exportují. Musíme sesadit vládu, aby nastoupil někdo, kdo tomu rozumí," burcovala a rukou ukazovala na Lidinského. Řešení je podle ní uzavření hranic.

Nesmíme dovolit vznik ghett

Jan Cemper, aktivista z Iniciativy Proti projevům nenávisti poukazoval, že Česko je stále tranzitní země. „Ale na jak dlouho?" skočil mu do řeči Lidinský. Policie je podle aktivisty už tak přetížená, a pokud by byla poslána na hranice, situace by byla ještě horší. Poukazovat například na útoky neznámých vandalů, kteří v Praze o víkendu posprejovali několik podniků. Šéf Úsvitu uvedl, že právě proto by měla vzniknout pohraniční policie. Mnozí se ale domnívají, že na to prostě nejsou lidí, kteří by toho byli schopni. Podle Lidinského je to ale dlouhodobá práce, na které je však potřeba pracovat s tím, že do budoucna to bude třeba.

Místopředseda pirátů Ivo Vašíček se domnívá, že takové opatření by nebylo potřeba, kdyby se všichni soustředili na ochranu vnějších hranic EU. Bezpečností analytik Jan Schneider tvrdí, že problém se řeší stále jen napůl. Migrace v menším měřítku je podle něj stará jako lidstvo samo a je vcelku přirozená. Je ale třeba zařídit, aby nevznikala ghetta, kde by se tito nově příchozí separovali. Také je prý třeba stabilizovat místa konfliktu i země, přes které uprchlíci do Evropy přichází. Kvóty neodmítá, dodal ale, že by měly být vynásobeny jakýmsi kvocientem toho, „kdo za to může". „My je nevymlátili," dodal. „A USA už dva týdny v Sýrii trénují další teroristy," přisadil si Vašíček.

Nelegálové z Německa k nám budou chodit krást

Hrušková připomněla, že Dánsko na obranu hranic posílá domobranu. Podle náměstka Nováčka to však v Česku není potřeba, protože bezpečnostní složky jsou v případě nutnosti připraveny na hranicích zasáhnout. S tím ale nesouhlasí vojenský analytik Martin Koller, který se domnívá, že česká policie není schopna bránit celé hranice. Nelegální migranti navíc podle něj nepřijdou z Rakouska, ale z Německa. „Nelegálové tam nedostanou dávky, tak půjdou krást k nám, stejně jako kradou v Německu," vysvětloval na dotaz, proč by měli mít zájem o Česko, když sem vlastně nikdo nechce. Nováček připomněl, že pokud okolní státy hranice uzavřou, Česko už to nebude muset udělat.

Aktivista Cemper poukázal na to, že příslušníkem bezpečnostních složek může být jen ten, kdo projde psychickými a fyzickými testy, zároveň ale nesmí být členem politické strany. Takže lidé, kteří formují neoficiální domobranu z řad Úsvitu, Bloku proti islámu nebo Národní demokracie, by se členy stát nemohli. Podle Kollera by muselo být vše ošetřeno legislativně a v souladu se zákonem, a nesmí to být „divoká domobrana". Podle Nováka je to však nesystémový krok, protože takové úkoly by měl plnit stát.

Cemper k tématu domobrany dodal, že si tito lidé hrají na rádobyvojáky, pak ale útočí na uprchlická centra bombami a zápalnými lahvemi. „Ti mají hlídat hranice? Právě ti jsou nejnebezpečnější," varoval. Jeho slov se ale chytila divačka Jana Krychlová. „Mluvil jste o malůvkách na kavárnách. Ty ale nesly znaky levicového extremismu, ne pravicového. Já mám na vás vzpomínku z demonstrace, kde jste na mě poslal provokatéra. To byla práce neomarxistů," tvrdila důchodkyně.

Migranti tu zůstat nechtějí

Evangelický kněz Mikuláš Vymětal se domnívá, že lidem chybí důvěra a že udržování takových stráží je ekonomicky náročné. „Sám za uprchlíky chodím, mám tam jednoho dvacetiletého, který si kvůli válce nemohl udělat maturitu. Chtěl by si ji dodělat tady, jít na vysokou, stal by se z něj odborník," uvedl. „Máme snad málo vlastních odborníků? V Německu dochází každý den ke 200 znásilněním, krádežím a vraždám. Je tam 1,5 milionu uprchlíků, jen v Dortmundu jich na jednom místě žije 72 tisíc," rozohnila se Hrušková.

Lidinský pak poukazoval, že je třeba mezi příchozími rozlišovat. „Uprchlíci v Calais nejsou ti uprchlíci, které jsem sám viděl v Afghánistánu. Pomoci jim musíme, ale v místě konfliktu," trval na svém bývalý voják. Jílková pak připomněla, že k nám mají podle kvót přijít necelé tři tisícovky uprchlíků. „Kdo nám ale zaručí, že za týden nebude nějaký nový plán a nebude jich víc?" zajímalo Hruškovou. „A stejně tady nezůstanou, protože nechtějí," přisadila si divačka Krychlová.

Nováček argumentoval tím, že v Česku teď žije 460 tisíc integrovaných cizinců a že v detenčních zařízeních je necelá stovka nelegálních migrantů, což podle něj znamená, že nejde o žádnou hrozbu. „Ale pak je pustí ven a kam půjdou," čertila se Hrušková. Nováček jí vysvětlil, že tito lidé budou vyhoštěni a že uprchlíci, kteří sem budou přesídleni, prochází přísným prověřováním. „Nemají pasy, otisky prstů není s čím srovnat, jak je můžete prověřovat?Teď jich našli 30 v autě," téměř křičela aktivistka. „Ale ti tu nezůstanou" opáčil jí Nováček. „To si myslíte vy," pustila se do něj Hrušková.

Turecko - partner nebo nepřítel?

Řeč přišla také na roli Turecka. Podle Vašíčka byli tamní prezident Erdogan i premiér členy Muslimského bratrstva, navíc hlásají obnovení Osmanské říše. „Provádí čistky v policii a armádě, jsou tam tisíce politických vězňů, provádí čistky Kurdů." řekl Vašíček. Podle Tomáše Laněho, turkologa a někdejšího velvyslance v Ankaře, se však Turecko nepohybuje ve vzduchoprázdnu, je součástí NATO a zároveň je v komplikované situaci, protože mezi jejich spojence patří jen právě aliance a USA. „Politický pragmatismus jim velí dohodnout se," vysvětloval. Podle Hruškové je to ale jinak. „Erdogan přijde za Merkelovou, ta sklopí hlavu a přikyvuje a říká: ja, ja, bite, bite. Co se mi smějete. Musíme uzavřít hranice a všechny migranty vyhnat. Podívejte se na Austrálii," rozjela se.

Podle analytika Schneidera byli uprchlíci v minulosti často využíváni jako zbraň, a to se děje i v tomto případě. „Turecko provokuje Rusko, destabilizuje Sýrii a porušuje článek NATO o hledání mírového řešení," myslí si. Laně ale dodal, že Ankara potřebuje spojence. I Lidinský má za to, že Ankara Evropu vydírá a Česko platí půl miliardy jako výkupné nebo výpalné.

Divák Schwarz z iniciativy Proti projevům nenávisti se pak obrátil na Hruškovou a chtěl objasnit, odkud vzala to, že v Německu dochází k 200 útokům denně. „Mladej, povídej. Podívejte se na něj. Odkud to beru. No, mám známé v Německu," pitvořila se na něj jako na malé dítě Hrušková. Kněz Vymětal dodal, že i on má v Německu známé, kteří žijí ve velkoměstech s velkým počtem uprchlíků. Ti prý naopak pomáhají v jejich integraci, nebojí se jich a Merkelovou teď pokládají za hrdinku. „Nikdo tady nevzpomněl na oběti migrace. Na oběti teroru v Paříži a Bruselu," doslova křičela na celé studio Hrušková. To už se do ní pustil také analytik Schneider, který stál na stejné straně jako ona a krotil ji s tím, že svými slovy jen uráží. „Neurážím" křičela Hrušková.

Jsou tu miliony lidí, kteří chtějí zničit svět

Další z diváků počítal, že i když je na světě asi 1,2 miliardy muslimů, z nichž je většina mírumilovná, přesto se uvádí, že asi 7 procent z nich jsou radikálové. „To znamená, že jsou tu miliony lidí, kteří chtějí zničit svět. Ta pravděpodobnost tu je," vysvětloval. Nováček uklidňoval, že jsou zavedena viditelná opatření i taková opatření, která nejsou na první pohled zřejmá, jako je práce bezpečnostních služeb, které sledují a eliminují hrozby. „Myslíte, že by existoval Islámský stát, kdyby nebyl islám?" ptal se jeden z diváků. Podle piráta Vašíčka určitě ano, protože každé náboženství podle něj vytváří platformu, ať už jde o islám nebo křesťanství. Poukazoval třeba na teroristy v Irsku. „Když chce někdo něčeho dosáhnout, vezme si náboženství a zradikalizuje," myslí si.

Lidinský si na pomoc vzal zprávu BIS z roku 2014, ve které se psalo, že v Česku jsou lidé, kteří odešli do Sýrie. Nejvíce problému je prý s konvertity a mladými muslimy. „Tyto případy se nepotvrdily, my tu takzvané zahraniční bojovníky nemáme." ujasňoval Nováček.

Garantujeme občanům bezpečnost

Další divačka se pak ptala Hruškové na video, na kterém tvrdila, že za útoky mohou politici a že za to budou potrestáni, ale ne od ní, protože je žena a nemá zbrojní průkaz. Chtěla od ní, aby jí to nějak vysvětlila. Hrušková potvrdila, že to řekla, prý šlo ale o obrazné přirovnání. Další divačka z Teplic poukazovala na fakt, že v jejím městě jsou muslimské obchody, nápisy a že Kuvajťané nedaleko skupují parcely pro stavbu rodinných domů. Poukazovala také na to, že právě z Kuvajtu pochází nejvíce teroristů. „Kdo nám zaručí bezpečnost?" ptala se. Nováček jí připomněl, že v této otázce hraje roli byznys. Na pořádek by podle něj měla dohlížet policie, otázku pak jestli tito lidé budou dělat problémy. Další divačka uvedla, že v Evropě existuje asi 900 míst, kam nechodí ani Evropané ani policie, a že tak IS získal 900 míst o bez bomb a zbraní.

V publiku seděl také jeden muslim, který ocenil Schneiderovu myšlenku rozdělování uprchlíků podle kvocientu, tedy podle toho, která země má na krizi největší podíl. Poukazoval na to, že nejvíce uprchlíků má Německo, které se na rozdíl od USA do Iráku vůbec nechtělo zapojit. „Německo je podle tlakem USA, jehož zájmem je oslabit Evropu, aby by dolar nepřekonal euro. Cílem je zabránit spojení mezi Německem a Ruskem," tvrdil analytik. Podle Nováčka je to ale jen „ryzí spekulace". „Garantuje občanům bezpečnost," dodal na závěr.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky