Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

U Jílkové bouře kvůli čínskému prezidentovi

Návštěva čínského prezidenta
Návštěva čínského prezidenta
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Návštěva prezidenta Čínské lidové republiky vyvolala bouřlivé emoce. Po několika dnech se skloňují především otázky týkající se policejních zásahů proti odpůrcům čínského režimu. Hlasitě se také připomíná problematika lidských práv. V pořadu Máte slovo se setkali lidé z táborů podporujících i nesouhlasících s čínským režimem, a diskuze to byla opravdu bouřlivé. Diskutující musela až příliš často krotit moderátorka Michaela Jílková.

Slova se na začátek ujal ministr kultury Daniel Herman. „Taková míra servility není hodna demokratické země. Bylo to, jako kdyby panovník přijížděl do své kolonie," uvedl lidovec. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka šlo však pouze o přátelskou návštěvu, připomněl, že čínského prezidenta čekalo podobné přivítání třeba ve Spojených státech, kam z Česka odletěl, nebo ve Velké Británii. „Před Bílým domem dokonce stály malé děti mávající čínskými vlajkami, ve Velké Británii na něj čekal zlatý kočár," uvedl mluvčí. Aktivista a představitel organizace Open Doors Martin Uhlíř ale namítl, že v Británii i v USA také visely tibetské vlajky. Navíc poukazoval, že úřady „účelově porušily" vyhlášku o shromažďování, když nepustily demonstranty na Hradčanské náměstí.

Rudé čínské vlajky připomínají Čechům minulost

Herman také vysvětloval, že se na něj obracela celá řada lidí. Rudé vlajky podle něj vyvolávaly špatné konotace, protože s podobnými mají Češi až příliš velké zkušenosti, a mnohé tak dráždily. I přesto trval na tom, že co se tu dělo kolem přivítání čínské delegace, překročilo míru. Senátor a předseda strany SPO Jan Veleba však namítl, že šlo o velmi významnou návštěvu - jednak to byla historicky první návštěva čínského prezidenta a jednak je Čína druhou největší ekonomikou světa. I on poukazoval, že čínského prezidenta čekaly v USA pocty a že tam tiberské vlajky ničeny nebyly. „Kouzlo nechtěného, myslel jsem čínské vlajky," opravil se vzápětí. „Nechápu, proč to někdo dělá, je to nekulturní," zlobil se.

Aktivista Jan Rovenský, který v Praze vyvěšoval tibetské vlajky, argumentoval, že USA ani Británie nemají čtyřicetileté zkušenosti s rudými vlajkami. „Země se opět vracela do doby normalizace, připomínalo to 1. máj," tvrdil. „To by měla Čína podle vás změnit barvu vlajky?" nechápal Veleba. Podle Rovenského ani tak nešlo o vlajky a jejich barvu, jako o jejich masivní přítomnost. „Nejsme něčí lokajové, záda máme rovná," řekl Ovčáček. „Klečeli jsme na kolenou, styděl jsem se. Rovná záda jsme měli v roce 1989," oponoval Herman.

Čínská ambasáda si "urgentně" povolala Hermana

Podle ředitele londýnského Epoch Times a vyznavače učení Falun gong, které je v Číně zakázáno, Zbyňka Halu Zahálky se neziskové organizace už před návštěvou setkaly s ministerstvem zahraničí a vyjadřovaly znepokojení. Chtěly prý, aby se více mluvilo o lidských právech. Divák Miroslav Soušek, který šest let v Číně žil, namítal, že pro někoho představuje tibetská vlajka svobodu, dodal ale, že v Tibetu desítky let panovalo feudální otrokářství a že pro něj tedy naopak vlajky znamenají návrat k otrokářství. To část publika velmi rozesmálo.

Jílková připomněla, že součástí podepsaných dohod byl i závazek ke kulturní spolupráci, připomněla ale, že Herman – jako ministr kultury – k jejich podpisu přizván nebyl. „Nechtěli jsme mu způsobit trauma, ušetřili jsme ho toho utrpení," rýpnul si Ovčáček. Herman sice uvedl, že ničení vlajek neschvaluje, ale že ještě za komunismu tu sovětskou také spálil. „Komunisti se nemění, komunisti se bojí svobody. Jako poslanec jsem navrhl, aby se držela ve Sněmovně minuta ticha za 80 tisíc zavražděných tibetských mnichů, proti byli jen komunisté. Pak přišel vzkaz z čínské ambasády, že žádají urgentní schůzku. Prý narušuji dobré vztahy s Čínou a ohrožuji návštěvu prezidenta," popisoval svoje zkušenosti Herman. Jde o standardní reakci. Velvyslanectví protestuje, když se mu něco nelíbí, mávnul nad tím rukou Ovčáček.

Číňané mě mlátili kovovými tyčemi

Ke slovu se dostali také diváci, kteří se zapojili do šarvátek při návštěvě. „Dvě hodiny jsem strávil na policejní služebně. Na krku jsem měl tibetskou vlajku. Číňané mi ji strhli a začali mě mlátit kovovými tyčemi od jejich vlajek. A policie mě prý chránila," uvedl divák Ondřej Mazura s tím, že si z potyčky odnesl oteklé obočí a několik boulí. Podle Souška jde o tom, že lidé s tibetskými vlajkami provokovali a narušovali bezpečí. „Já jsem neprovokoval," namítl Mazura. Podle Zahálky je navíc rozdíl, jestli někdo na svobodné demonstraci mává tibetskou vlajkou, a nebo jestli jde o mávače v autobusech, které najala čínská ambasáda. „K policejnímu zásahu podle zdrojů Respektu přišel pokyn z Hradu. Můžete se k tomu vyjádřit?" obrátil se pak divák na Ovčáčka. „Kdo by to asi nařizoval?" nechápal hradní mluvčí.

„V zemi, kde se dá beztrestně vylézt na Hrad a zneuctít standardu, je možné úplně všechno. Vyvěsily se vlajky cizího státu a ty byly zneuctěny. Mlčte!"překřikoval jeden z diváků hádající se dav. „Číňani si váží symbolů a vlajek. Divíte se, že byli naštvaní, když se ty jejich ničily?" ptal se. „Já jsem čínskou vlajku uctivě sroloval a vyměnil za tibetskou, která tam chyběla," opáčil mu Rovenský. Přiznal přitom, že on se trestného činu dopustil, ale že řada lidí jen s tibetskými vlajkami postávala a stejně byli tito lidí napadeni.

Šlo jen o mediální show

Podle Veleby ale byla celá věc s vlajkami jen „mediální podvod a mediální show". Pavel Křivka, který čínského prezidenta vítal, také namítal, že demonstranti v podstatě tibetskými vlajkami rozporovali celistvost Číny. Herman připomíná, že si zástupci Číny přivezli autobusy plné vítačů s vlajkami, podle Veleby je to naprosto stejná situace jako před dvěma roky na 17. listopadu, kde se objevily červené karty proti Miloši Zemanovi. „Kolik lidí vlastně bylo zraněno? O nikom nevím," uvedl Veleba. Přihlásil se jednak Mazura a pak také jedna z divaček. Té podle jejích slov policie vykloubila zápěstí, když držela tibetskou vlajku. „A byla jsem u doktora?" pustil se do ní senátor. Divačka vedla, že byla dokonce na neschopence, kterou může přítomným po skončení pořadu ukázat.

Poté se diskuze obrátila k výroku Ovčáčka, který několikrát ve svých statusech použil spojení „fašizující čecháček". Podle něj je to právě ten, který ničí symboly jako jsou vlajky. „Jsem snad já fašista? Nic jsem neničil," pustil se do něj aktivista Rovenský. Veleba dodal, že přesně tak začínají pogromy – útokem na státní symboly, které přichází v noci. Podle Souška navíc protičínští aktivisté i Herman překrucují fakta. On sám se domnívá, že chápání lidských práv se po celém světě liší. „Ano, jinak je chápou třeba v Severní Koreji, Číně nebo na Kubě," opáčil Herman. Zahálka pak tvrdil, že se lidská práva v Číně neustále zhoršují a že dochází například k násilnému odebírání orgánů Tibeťanům, křesťanům nebo vyznavačům Falun gong. Poukazoval také na čínské vítače, kteří podle něj mají vymyté mozky. „To je jen tvrzení," namítl Veleba.

Čínský komunismus se u moci drží násilím

Podle Ovčáčka je jednoduché vykřikovat něco o lidských právech. Nutné prý ale je také komunikovat „Čína za posledních 50 let udělala obrovský pokrok," připomněl. Veleba pak dodal, že v zemi panuje úcta k lidem, starým i nadřízeným. „Komunismus se u moci drží násilím. Pomáhá lidem, aby žili v mravní bídě. Zničil buddhismus, taoismus a ničí chrámy," namítal Zahálka. „To je blbost, byl jste vůbec někdy v Číně?" křičel na něj Soušek, která v Číně sám několik let žil. Herman sice přiznal, že mu sám Zeman řekl, že o lidských právech s čínským prezidentem mluvil, na druhou stanu ale podotkl, že si lidská práva rozhodně nepředstavuje tak, že někoho „vykuchají" kvůli orgánům. „To vy jste představitel církve, která staletí ničila lidi," zaútočil na něj divák. „Herman podporuje islamistické teroristické skupiny, to je známo," dodal divák. „Dokažte to," nenechal se rozhodit ministr kultury.

Rovenský téměř na závěr uvedl, že zřejmě někteří nepochopili, že aktivisté nemají nic proti Číně, mnozí ji prý mají naopak velmi rádi. Ostře se ale vyhrazují vůči komunistickému režimu, jeho represím a tomu, jakým stylem proběhla návštěva čínského prezidenta.

Témata:  návštěva činského prezidenta v ČR Michaela Jílková Máte slovo

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

16. dubna 2024 17:29

Bezpečnostní problémy společnosti Boeing přetrvávají. Akcie od začátku roku ztratily třetinu své hodnoty

Společnost Boeing (BA), největší světový výrobce letecké techniky, je opět pod drobnohledem veřejnosti kvůli nedávnému incidentu, kdy se za letu oddělil kryt motoru, což vedlo k nouzovému přistání. Tento incident se přidává k řadě bezpečnostních problémů, kterým společnost čelí, včetně lednového incidentu s oddělením dveří, k němuž došlo jen několik dní před vypršením dohody s ministerstvem spravedlnosti. Pokud úřady zjistí porušení dohody, může Boeing čelit znovuotevření smrtelných případů z let 2018 a 2019.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy