Nulová tolerance vůči radikálům z Islámského státu. U Jílkové se strhla ostrá debata

Student medicíny Michal Bělanský varoval, že uprchlíci pochází ze zemí, kde převažuje islám „Jak máme poznat, kdo je schopen využít radikalismus? Každý z nás v něco věří, ale málokdo je schopný střílet po lidech," vysvětloval, proč je v podstatě nemožné oddělit uprchlíky od radikálů. Ministr kultury Daniel Herman upozornil, že válka je vlastně velký byznys, proto je třeba ptát se, kdo ji rozpoutal. „Po Evropě se nemůže toulat kde kdo. Vůči radikálům z Islámského státu musíme uplatňovat nulovou toleranci," myslí si.

Podle předsedy ODS Petra Fialy je jasné, že s migrační vlnou do Evropy přichází nebezpečí, ať už jde o nekontrolovatelný pohyb lidí nebo rektruty IS, kteří zde operují. „Ne každý uprchlík je terorista, ale 13 procent syrských uprchlíků má pozitivní vztah k IS a to nesmíme ignorovat," uvedl. Tento stav podle arabisty a islamologa Bronislava Ostřanského do jisté míry odráží situaci v Sýrii, kdy část lidí prchá před IS, další část ale utíká před režimem Bašára Asada. Netají se tím, že zde existují jistá rizika, to podle něj ale přiznávají sami muslimové, uprchlíci i ti, kteří migraci podporují. Sám prý nezná nikoho, kdo by tvrdil, že žádné nebezpečí nehrozí.

Je možné ochránit Schengen?

Herman k tomu dodal, že je třeba bránit hranice Schengenu, připomněl, že Česko vyslalo do Maďarska a Slovinska vojáky a policisty. V Řecku zase podle něj fungují hotspoty, ty je ale prý třeba posílit. Navíc se mluví o tom, že by bylo dobré je zavést i v Turecku. Vláda podle něj dělá všechno, aby hranice chránila. „Abych tomu věřil, musel se bych před minutou vrátit z Marsu. Ćesko poslalo vojáky do Maďarska, když už tam žádní uprchlíci nebyli. Jižní hranice není chráněna vůbec. Tsipras to snad Německu dělá schválně jako odplatu za předchozí jednání. Schengen funguje jen velmi málo," myslí si bezpečnostní expert a bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby Andor Šándor.

Chránit Schengen je podle Fialy často opakované zaklínadlo. Něco takového může ale prý trvat měsíce nebo i roky. Když to nepůjde, nezbude podle něj nic jiného, než začít bránit hranice národní. Podle Bělanského by se měla především řešit příčina toho všeho, tedy konflikt v Sýrii.

Uprchlíci jsou hlavním cílem IS

Další diskutující student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Václav Kříž podotkl, že právě uprchlíci budou představovat pro džihádisty největší cíl, protože prchají před radikály, za liberálním evropským životem, čímž Islámský stát diskreditují. „To je krásná myšlenka, ale realita je jiná," posteskl si Fiala a dodal, že jim o liberální život nejde, což dokazují i problémy s integrací, které se projevují nejen u nově příchozích, ale i u muslimů druhé generace, kteří se v Evropě narodili. Kříž mu oponoval, že ve Francii žije 7 milionů muslimů a jen zlomek z nich by se dal označit za radikály. Slova Fialy proto označil za nebezpečnou generalizaci. Předseda ODS mu však oponoval statistikami nezaměstnanosti nebo kriminality. Integrace prý selhává v celé Evropě.

Islamolog Ostřanský vysvětloval, že Islámský stát se chová značně nestandardně, což podle něj souvisí se značně apokalyptickým vnímáním světa, které nutně vede k obrovskému konfliktu. Podle něj proti sobě chtějí džihádisté poštvat celý svět.

Muslimové jsou prostě jiní

Host Hasan Atalay, který v Česku žije od šesti let, se domnívá, že do Evropy z větší části přichází ekonomičtí migranti, protože lidé utíkající před válkou se většinou zastaví ihned za hranicemi. Kříž argumentoval, že lidé v uprchlických táborech hned za hranicemi Sýrie nemají šanci najít práci, touží po lepším životě a když mají možnost jít, prostě se zvednou a jdou. To potvrdila i sociální pracovnice Markéta Kutilová, která v Sýrii působila. Podle ní je problém i v tom, že lidé touží po vzdělání pro svoje děti. Jenže základní školy téměř nefungují, protože jsou rozstřílené, střední neexistují vůbec. Dalším problémem je také obrovská inflace, ceny jsou podle ní oproti dřívějšku desetinásobné. Syřané mají také často kontakty v Evropě, navíc si prý slova Merkelové vyložili jako, že je někdo v Evropě chce a že jsou vítaní.

Divák Břetislav Vonšovský podle svých slov řadu muslimů zná už z doby studií. Přítomným vyprávěl příběh o tom, jak ho jeden z bývalých spolužáku pozval na návštěvu a donutil pětiletého chlapce podříznout berana. „Měl jsem husinu až na zadku. Beran křičel, kluk křičel pětkrát víc. Jsou prostě jiní." vysvětloval. Ostřanský vysvětloval, že radikálové nemusí mít velké kompetence v islámu. Uvedl, že doslova existuje kniha Koránu pro pitomce. Lidé podle něj mohou zvolit a podpořit určitý výklad islámu a to právě radikálové dělají.

Rozlišujme mezi islámem a radikálním islámem

Na něj navázal i Fiala, který vysvětloval, že je nutné rozlišovat mezi islámem a radikálním islámem, což je podle něj politická ideologie, problémem ale je, že ji nevyznávají jen příslušníci IS, ale i občané Evropské unie. Šándor upozornil, že IS vznikl původně jako ochrana sunnitů před šíity. Prvního novináře pak džihádisté brutálně popravili až ve chvíli, kdy je začal Západ bombardovat. Takže do velké míry současnou situaci zavinil právě Západ. Právě stabilizace situace v Sýrii by podle Fialy situaci vyřešila. Jenže by muselo dojít na pozemní vojenský zásah. „Nic jiného nám nezbude," myslí si.

Podle Šándora by se do ní musely zapojit především arabské země, jako je Saudská Arábie a Turecko. Problém je, že oběma IS vyhovuje. Mohly by se ale do všeho zapojit po boku Západu a pod vlajkou OSN. Nutné je navíc prý vyřešit nejen IS, ale i občanskou válku v Sýrii. Herman dodal, že by se do boje proti džihádistům mělo zapojit také třeba Rusko a možná i Čína. Pokud se ovšem muslimské země nezapojí, byl by takový konflikt vnímán jako křížová výprava proti muslimům, a to by bylo špatně. Herman se také s Fialou shodl na tom, že Turecko je sice problémové, je ale členem NATO a na svém území se stará o uprchlíky, a proto se s ním navzdory dění v posledních dnech musí počítat.

Problémy si způsobujeme sami

Další z diváků popisoval svoje zážitky z letošní dovolené na řeckém Kosu. „Bylo nám zle, když jsme to viděli. Na pláži byly stany a přístřešky z kartonu, nebyly tam záchody, dětské věci se válely na pláži. Za to ale nemohou uprchlíci ani Řecko. Bělanský ale tolik soucitu neměl a dodal, že se obává především nárůstu antisemitismu. Muslimové podle něj kdysi stáli na Hitlerově straně. „Kdo tenkrát pomohl Židům?" zajímalo ho. Podle Ostřanského je to však přílišná generalizace, protože část jich sice Hitlera podporovala, ale další naopak proti němu po boku třeba Francie bojovali. Sociální pracovnice Kutilová navíc připomněla, že největší genocidě od druhé světové války čelili muslimové v bývalé Jugoslávii. Podle Atalaye ale nárůst antisemitismu reálně hrozí, především pokud budou přicházet lidé z muslimských zemí, kde je tento názor hluboce zakořeněný.

Hollande sice prý mluví o tom, že je Francie ve válce, což by podle článku 5 znamenalo, že je ve válce NATO, ale podle Šándora je jediný, kdo si to myslí. Není podle něj nutné ještě více strašit lidi, kteří se už tak bojí. Fiala k tomu dodal, že NATO tu není od toho, aby zajišťovalo vnitřní bezpečnost, o to by se podle něj měla starat spíše EU. Herman podotkl, že bezpečnost českých občanů je pro vládu absolutní prioritou, na druhou stranu ale nesmí ustoupit ze své humanity. Prý je velmi dobře informovaný a Česku nehrozí bezprostřední nebezpečí.

Šándor na závěr podotkl, že by si nejvíce problémů mohli paradoxně způsobit sami Češi. „Říkejme, že nechceme radikální islám, ne že nechceme islám, jako to někdo dělá. Pokud budeme na muslimy utočit, chytí se toto krajní pravice, kterou už nebaví Romové, a muslimové, se kterými doteď nejsou problémy se zradikalizují. My si sami vytvoříme problém," varoval.

Témata:  Michaela Jílková,  Máte slovo