Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prezident Liberlandu zatčen. Proč?

Skupina českých občanů vyhlásila nový stát - Svobodnou republiku Liberland
Skupina českých občanů vyhlásila nový stát - Svobodnou republiku Liberland
Foto: liberland.org

Chorvatská policie zadržela Víta Jedličku, samozvaného prezidenta státu Liberland. Jedlička před měsícem vyhlásil stát na sporném území v meandru řeky Dunaje na pomezí Chorvatska a Srbska.

V cele předběžného zadržení strávili Jedlička a jeho chorvatský tlumočník 12 hodin a dnes s nimi proběhl soud. A jak zjistila televize Nova, nejde o první zadržení českého občana v souvislosti s Liberlandem.

"Českého občana ve věku jednatřiceti let jsme zadrželi kolem deváté hodiny, když se pokoušel překročit státní hranice mezi Chorvatskem a Srbskem mimo hraniční přechod. Hrozí mu za to pokuta až 10 tisíc korun," řekl TV Nova Vlado Krznaric, policejní mluvčí.

Pak byl Jedlička u soudu a na kauci necelých pěti tisíc korun propuštěn. Až další soud má rozhodnout, jestli překročením hranic porušil zákon.

Každopádně policie obou zemí je v pohotovosti. Do Liberlandu totiž proudí stovky lidí.

"Asi 300 jich překročilo hranice Liberlandu. Dokonce i ten soudce říkal, že jeho děti je minulý týden překročily a šly se tam podívat," tvrdí Jedlička.

Liberland vyhlásil Vít Jedlička před měsícem. Podle něj na to má právo, ani Chorvatsko ani Srbsko prý o území o sedmi kilometrech čtverečních nejevilo zájem.

Chorvatské ministerstvo Liberland považovalo za vtip, jenže po pouhém týdnu jeho existence se o občanství přihlásily statisíce lidí. "Řekli mi, že pokud to bude o lásce a svobodě, tak s tím nebude mít chorvatská strana problém," svěřil se Jedlička.

Jisté ale je, že Liberland místním úřadům pořádně zamotal hlavy. Jen těžko si lze představit, že Chorvatsko i Srbsko reálně nechají žít Liberland vlastním životem.

Témata:  Liberland

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy