Prezident Liberlandu zatčen. Proč?
Chorvatská policie zadržela Víta Jedličku, samozvaného prezidenta státu Liberland. Jedlička před měsícem vyhlásil stát na sporném území v meandru řeky Dunaje na pomezí Chorvatska a Srbska.
Liberland
Liberland má prvního dárce, Kanaďan daroval tuhle částku
Zprávy o vzniku nového státu, který byl vyhlášen na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem, se donesly až za moře. Kanaďan Brian Lovig, který s novým prezidentem Liberlandu Vítem Jedličkou mluvil o jeho úmyslech, se rozhodl darovat 10 tisíc dolarů.
Novou zemi Liberland uznal první stát
Před několika dny média zveřejnila informaci o tom, že si skupinka Čechů na území nikoho mezi Chorvatskem a Srbskem. Že nejde o vtip, se pokoušel v rozhovoru pro DV TV vysvětlit prezident Liberlandu Vít Jedlička. Máme už hromadu žádostí o občanství, budeme si pečlivě vybírat, říká Jedlička.
Češi vytvořili nový stát Liberland. Chcete si zažádat o občanství?
Skupina českých občanů, shromážděná v přípravném výboru, se rozhodla v souladu s mezinárodním právem na níže uvedeném a souřadnicemi vymezeném území vyhlásit nový stát, Svobodnou republiku Liberland.
Aktuálně se děje
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
Fiala a předvolební sliby? Trvá si na platech jako v Německu
Premiér Petr Fiala (ODS) při příležitosti 35. výročí sametové revoluce vyzval podle serveru Globe24.cz voliče k podpoře dalšího funkčního období své vlády. Slíbil, že by Češi mohli díky jeho politice dosáhnout na úroveň platů v Německu a Rakousku. Navzdory ostré kritice Fiala trvá na svém a zdůrazňuje, že sebevědomí je klíčem k úspěchu.
Zdroj: Jan Hrabě
Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
