Česká republika se rozhodla, že na východ Ukrajiny nepošle zbraně. Vysvětluje to tím, že nechce ještě více rozdmýchávat už tak vyhrocenou situaci. Zbraně ničemu nepomůžou, vždyť Rusové, na Ukrajině ani nejsou, souhlasí například Jiří Vyvadil. Chceme jen vyrovnat síly, zbraně jsou potřeba, oponoval mu v pořadu Máte slovo Miroslav Kalousek.
Kalousek začal debatu pěkně zostra. „Žádný normální člověk si nemůže přát ozbrojený konflikt. Zbraně bych ale poslal kvůli vyvážení sil. Nechci, aby se tam střílelo," vysvětloval místopředseda TOP 09, proč by s dodávkou zbraní souhlasil.
„Já vím, že zbraně jsou pro vás koníček. Ale asi jste nezaregistroval rezoluci OSN. Zbraně tam dodávat nemůžete. Navíc podle průzkumů je pro dodávky jen 21 % Čechů. To jsou ty vaše malé straničky," pustil se hned do exministra financí zástupce skupiny Přátelé Ruska v ČR Jiří Vyvadil. „Jenže minské dohody zatím nebyly naplněny. A když je v Radě bezpečnosti OSN Rusko, které má právo veta, nemůže to ani jinak dopadnout," opáčil Kalousek.
Podobný názor jako Kalousek má i bývalý generální konzul v Rusku a analytik. „Obranu státu nikdo nezakázal. Taky je tady jiná rezoluce, kterou si určitě dobře pamatujete. Státy neuznaly okupaci a následnou anexi Krymu. A to procento, které je pro dodávky zbraní se po dnešku jistě zvýší, když vás lidé uslyší mluvit," pustil se do Vyvadila Vladimír Votápka.
Češi mají historickou zkušenost
„Podívejte se na Srbsko a Kosovo. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž, že? Na Ukrajině musí pokračovat demilitarizace podle minských dohod. Prvořadý je mír a toho se zbraněmi nedosáhne. Kdo chce posílat zbraně, je válečný štváč," zvyšoval hlas směrem ke Kalouskovi komunista Pavel Kováčik
„Pokud uznáváme celistvost Ukrajiny, musíme jí pomoci. Sami máme historickou zkušenost z let 1938 a 1968. Já bych v tu dobu byl taky rád, kdyby nám někdo pomohl," snažil se vžít do situace Ukrajinců lékař Marek Hilšer. „Ale podívejte se na Američany. Jsou v Afghánistánu, Iráku, Sýrii a přitom mluví o rozpínavosti Ruska," má jasno Kováčik v tom, komu současná situace prospívá.
Kalousek se ale nehodlal myšlenky na dodávku zbraní jen tak vzdát. „Tak jim pošleme brýle, aby viděli, jak se blíží nepřítel. Ale nedáme jim zbraně, aby se mohli bránit," stál si za svým poslanec TOP 09. „Jste agresoři a štváči, tak jim ty zbraně dejte," rozkřikl se na něj komunista.
Jde o boj mezi velmocemi
Proti zbraním na Ukrajině vystupoval v pořadu také vojenský lékař, který vrátil svá vyznamenání, protože považuje NATO za zločineckou organizaci. „Nevím, kolik z vás vidělo člověka postřeleného kulometem, nebo muže, kterému byly amputovány končetiny po šlápnutí na minu. Já je viděl. Zbraně nic nevyřeší," domnívá se lékař Marek Obrtel. „Tady nemluvíme o rovnováze sil, ale o boji o moc mezi dvěma velmocemi," přisadil si Kováčik.
„Konečně je na Ukrajině klid a vy tu situaci chcete rozdráždit. Kdyby Američani řekli, že dodají zbraně, Rusové jich dodají desetkrát víc. Za všechno může Majdan, tam to vypuklo," má jasno Vyvadil, kdo zapříčinil současný konflikt. „Ano, konflikt vznikl nelegálním převzetím moci na Ukrajině," souhlasil Obrtel.
To ale rázně odmítli další debatující. „Putin přece sám řekl, že Krym byl připravený už před Majdanem," argumentoval Kalousek. „Lžete, lžete, lžete," skákal mu do řeči Vyvadil, který s podobnými výroky zásadně nesouhlasil.
V tu chvíli se zapojili už i diváci. „Mně se zdá, že lobbujete za české zbrojařské firmy. Kolik máte provizi?" pustil se do Kalouska a dalších divák. Poslanec TOP 09 se ale nenechal rozhodit a odpověděl, že české firmy tak moderní zbraně nevyrábí, proto není nikdo, za koho by lobboval.
Byl Majdan legitimní?
Následně se strhla hádka, jestli na Majdanu došlo k legitimní revoluci, nebo jestli šlo o nezákonné převzetí moci. „Legitimní by bylo počkat do dalších voleb," domnívá se lékař Obrtel. „Byla to levicová revoluce proti oligarchům," oponoval mu další lékař Marek Hilšer.
„Na Západě existují lidé, kteří mají ještě rozum, Helmut Schmidt nebo Gerhard Schröder. Ti upozorňovali, že na Ukrajině jde o zločin. Ale současní vůdci jako Merkelová nejsou schopní to akceptovat," myslí si Vyvadil. Za svůj názor sklidil lehký posměch z publika.
Diskutující často naráželi na otázku, jaký je rozdíl mezi vojáky NATO a Ruska. „NATO jde do boje s označením a s výložkami. Když se něco stane, nesou za to zodpovědnost. Ale podívejte se na Rusy na Ukrajině. Ti jsou tam často tajně," spustil Hilšer. „Tady se někdo snaží vyvážet svoje pojetí demokracie po celém světě," kritizoval naopak vojáky Severoatlantické aliance Obrtel.
V publiku nechyběli ani zástupci Ukrajinců žijící v České republice, které vývoj debaty příliš nepotěšil. „Mluvením o CIA a Americe jen bagatelizujete celý problém," nelíbilo se divákovi. „Proč nenastala autonomie na východě Ukrajiny, když si to tam v referendu odhlasovali? Mohl už být klid a bylo by po konfliktu," přisadil si Obrtel.
Putin je hrozba i pro nás
Podle Kalouska je pravděpodobné, že se Putin nezastaví na Ukrajině, ale bude chtít expandovat dál do Evropy. „Když se sudetští Němci v roce 1938 odtrhli a přidali se k Německu, Chamberlain se chlubil mírovým řešením a Churchill byl považován za štváče," našel historickou paralelu Kalousek a pokračoval zostra dál. „Sám Putin uvedl, že rozpad Sovětského svazu byla největší chyba. Zase bude chtít rozšířit svůj vliv. A my jsme na jídelním lístku," vysvětloval poslanec TOP 09, proč považuje Rusko za největší bezpečnostní hrozbu.
„To je propagační válka v přímém přenosu. Začalo to už na Majdanu. Účastníci tam byli denně vypláceni, ale nebylo to rubly. Z Ukrajiny by měli všichni jít pryč," říkal Kováčik. Do řeči mu skočila druhé půlka diskutujících. „I Rusko," ozvalo se sborově. „Všichni," trval na svém komunista. „I Rusko," ozvalo se ještě několikrát.
„Měli by si to tam vyřešit sami. Kdybychom jim dodali zbraně, tak třeba budou zase střílet do občanů. To už tu jednou bylo," pokračoval Kováčik. „Já bych se nejvíc bál, kdyby v čele Ruska stál Schwarzenvberg nebo Kalousek. No, a kdyby tam stál McCain, tak už máme třetí světovou," přisadil si komunista.
Ukrajinci chtějí mír, ne zbraně
Bývalý konzul má ale starost, kde by se až Putin ve své expanzi mohl zastavit. „Kde je pro něho ta hranice? Třeba na Šumavě? Největší nepřítel Ruska sedí v Kremlu," uvedl rázně Votápka.
„Prosím vás, nedodávejte nám zbraně. Nám chybí běžné potřeby. Chceme normálně žít a vychovávat svoje děti," obracela se na české politiky z publika mladá Ukrajinka, která pochází z okolí Donbasu. Její rodina tam ještě pořád žije. „Všichni chceme, aby se přestalo střílet a aby bylo příměří. Ale proč lidé z Donbasu utíkají na Ukrajinu, místo aby utíkali k Vladimíru Vladimiroviči, když se chtějí přidat podle referenda k Rusku?" ptal se divačky Kalousek.
„Lidé z Donbasu do Ruska ke svému nepříteli paradoxně utíkají, protože na Ukrajině se nám nedostává ani základní humanitární pomoci. Ukrajinci proto utíkají do Ruska. Tam je rozptýlí a dají jim práci," vyvrátila Kalouskovy domněnky mladá Ukrajinka, podle které tamní lidé chtějí mír, i kdyby to znamenalo federativní zřízení místo úplného připojení k Rusku.
Témata: Michaela Jílková, Máte slovo
Související
17. ledna 2020 15:24
12. dubna 2019 16:47
16. března 2019 11:41
1. března 2019 9:32
23. února 2019 14:03
16. února 2019 14:28