Nadávate Kalouskovi? Schwarzenberg má pro Čechy tento vzkaz

"Do eurozóny bychom měli vstoupit, až na to skutečně bude naše ekonomika zralá a připravená. Neměli bychom opakovat chybu Řeků nebo Portugalců a přijmout euro předčasně. Nyní o tom nemůže být ani řeč, naše ekonomika na to nemá sílu," míní Schwarzenberg.

Žádost by podle něj Česká republika mohla výhledově podat v letech 2017-2018. Vstup do eurozóny by se tak konal v roce 2020.

Evropské hospodářství podle Schwarzenberga potřebuje reformy, aby vydělalo peníze, které může používat. Klíčové výdaje prý nejsou sociální, ale na vědu a výzkum.

"Můžete na Kalouska a jeho úspornou politiku nadávat, jak chcete, ale za něj se nikdy peníze na podporu vědy a výzkumu nesnižovaly. Naopak. Pokud chceme rozhazovat, dobrá, ale vždy budete stát před otázkou, zda ty peníze vydat na lepší školy pro své děti, nebo je propít," upozorňuje.

USA se přestávají zajímat o atlantický prostor

Společná zahraniční politika EU podle Schwarzenberga funguje pouze částečně - hlavní slovo mají prý pořád jednotlivé státy. Potřeba je tedy větší unifikace. K velkým krokům se ale prý většinou země uchylují až v krizových situacích, kdy nevidí jiné řešení.

"Velká sjednocení byla obyčejně provázena válkami, sjednocení Itálie potřebovalo hned tří, Německa dvě. USA vznikly v ohrožení až poté, co Britové dobyli v roce 1815 Washington. V unii v pravém slova smyslu se proměnily až po občanské válce," říká Schwarzenberg.

"Jak už jsem říkal, k velkým krokům se uchylujeme až poté, co narazíme. Doufejme, že nám k tomu nyní nepomůže Vladimir Putin," dodává.

V obranné politice proti Rusku podle Schwarzenberga pořád figuruje zejména NATO, na které se i Česká republika musí spolehnout. Evropa se také již od druhé světové války spoléhá na ochranu ze strany USA.

"Nyní vidí, že se situace mění a že se USA o atlantický prostor už tolik nezajímají. Začíná se o tom hovořit, ale zatím se nepodnikají žádné kroky k tomu, abychom se postavili na vlastní nohy. Taková změna přijde opravdu až tehdy, kdy opět narazíme," míní Schwarzenberg.

V Pekingu se sklání každý

Česká politika vůči Číně podle něj není ničím vyjímečným. "Je pravda, že řada evropských států, i těch velkých, udělala v Pekingu kotoul. Stejně, jako když před třemi sty lety přicházeli na dvůr cizinci a museli se hluboce poklonit císaři. Děláme to zase," říká.

Postoj České republiky a jiných malých zemí ale prý čínské obchodníky moc nezajímá. Kupují to, co nemají a co je pro ně finančně zajímavé. "To není ovlivněno naším postojem k Tibetu, Tchaj-wanu či stavu lidských práv v Pekingu a Šanghaji. Číňany samozřejmě potěší, když se hluboce skloníme. Pokud ale nenabídneme zboží, které odpovídá jejich potřebám, tak nám nepomůže, ani kdybychom zatkli dalajlámu," vysvětluje Schwarzenberg.

Za důležitý krok v oblasti zastávání lidských práv považuje podporu čínské občanské společnosti i občasný dialog s tamní vládou.

Témata:  Miroslav Kalousek,  Karel Schwarzenberg