Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z toho mrazí: Překopaná mapa Evropy. Kde najdete Česko a Ukrajinu?

Vlajky ČR a EU
Vlajky ČR a EU
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Před čtyřmi roky (!) si britský týdeník The Economist trochu pohrál s mapou Evropy. Bláznivé video, jak by náš světadíl mohl vypadat, umístil na YouTube. Jeden z komentářů celkem trefně poznamenal, že týdeník v roce 2010 možná předpověděl velké změny v Evropě.

V době globalizace se Evropané bez větších problémů mohou stěhovat za prací, za studiem nebo úplně opustit svou rodnou vlast. Jak by to ale vypadalo, kdyby se stejně snadno mohly přemístit celé státy? To byl původní smysl videa, v roce 2014 ale dostává zcela jiný rozměr.

Uživatelé internetu staré video komentují i dnes. Očividně všichni velmi citlivě vnímají změny, které rok 2014 zatím přináší. Zarážející na videu je například skutečnost, že jeho autor už před čtyřmi roky rozdělil Anglii a Skotsko a Ukrajinu na východní a západní.

Dále „správně" odhadl skutečnost, že se sever Itálie bouří proti jihu, na který musí doplácet. Jižní část Itálie je na videu odloupnuta a spojena se Sicílií a Sardinií pod názvem „Bordello".

Pobaltské státy a Polsko se pak po letech utrpení konečně zbaví svých agresivních sousedů.

Slováci „logicky" dostali za nového souseda Belgii, která je rozdělena jazykově, kdy Valoni mluvící francouzsky vůbec nerozumí Vlámům hovořícím nesrozumitelnou holandštinou (narážka na maďarskou menšinu na Slovensku, která prý také plácá nesmysly).

Někteří berou návrh od The Economist jako legraci a vymýšlejí, kam by svou zemi umístili, jiní jsou naopak pobouřeni. Podívejte se, kde skončila Česká republika. Líbilo by se vám to?

 

Zdroj: YouTube

Témata:  Evropa,  Vlajky států

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy