U Jílkové o korupci: ODS šokuje, Bárta mlží, odhalil demagog.cz

Bárta: Já jako bývalý ministr dopravy jsem bojoval přesně za to, aby se začaly reklamovat nekvalitní silnice.

Bývalý ministr Vít Bárta se skutečně během svého působení na ministerstvu dopravy zasadil o reklamaci nekvalitní opravy silničních komunikací. Zvláštní pozornost v médiích pak byla věnována reklamacím vůči stavební společnosti Skanska. Podle serveru iDnes se bývalý ministr dopravy vyjádřil k reklamacím těmito slovy:

"V pondělí naši právníci s využitím všech nástrojů zvýší tlak na společnost Skanska, která s námi nechce moc kooperovat...."

Společnost Skanska ovšem nebyla jedinou firmou vůči které byly zmiňované reklamace namířeny, dále lze uvést například společnost Eurovia CS či Strabag, které pracovaly na úseku dálnice D1 označovaném také jako D47. Výrok tedy na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Ondráček: A teď se jenom podívejme třeba, co tam máte napsáno, že zpoplatníme dalších tisíc kilometrů vzniklých rychlostních komunikací a dálnic. Vzniklých, nikoliv vybudovaných. Prostě Ministerstvo dopravy změní silnice první třídy na rychlostní komunikace, změní rychlostní komunikace na dálnice a lidem napálí dálniční známky a poplatky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tímto nápadem, se ministerstvo dopravy zabývá již minimálně od roku 2011, záměrem bylo zpoplatnění silnic 1.,2. a některých silnic 3. třídy. Bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura měl v úmyslu zpoplatnit od roku 2017 silnice 1. třídy a to pro nákladní dopravu, o zpoplatnění silnic pro osobní dopravy panovala neshoda.

Vystrčil: Já jsem žádné peníze důchodcům a tělesně postiženým nebral.

Analyzovali jsme senátní hlasování o návrzích zákonů, které znamenaly škrty pro důchodce či postižené a na jejich základě hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Miloš Vystrčil je senátorem za ODS od října 2010. Za tu dobu proběhlo několik hlasování, které sice důchodcům ani postiženým přímo "nesebrala" žádné peníze, ale vedla ke snížení jejich příjmů a nepřímo pak ke snížení životní úrovně.

Miloš Vystrčil například podpořil v prosinci 2012 tzv. daňový balíček, který mimo jiné novelizuje zákon o dani z příjmů a ruší slevy na dani pro pracující důchodce (bod 5, §35ba).

Podpořil i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která dočasně omezuje tempo valorizace penzí na třetinu inflace (namísto celé míry inflace, bod 3, §67).

Bárta: Já jsem se rozhodl z politiky odejít a ctít presumpci viny oproti jiným politickým stranám.

Vít Bárta 25. listopadu rezignoval na funkci předsedy Věcí veřejných poté, co byl zatčen při vyšetřování kauzy úniku odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma.

I v posledních měsících se však objevil příklad politika, který odešel, ačkoliv se cítil být nevinný v obviněních, která jej obklopovala. Petr Nečas se rozhodl úplně skončit s politikou a svými slovy přijmout plnou politickou zodpovědnost.

Z politiky v minulosti odešel i například Stanislav Gross po aféře financování nákupu jeho bytu, neboť „neměl právo riskovat osud ČSSD v době, kdy je nesmyslnými kauzami skandalizován."

Na své funkce rezignoval rovněž obviněný Jiří Čunek (ten však ještě po jistou dobu zůstal předsedou strany), všech funkcí v ČSSD se vzdal také obviněný exposlanec Aubrecht, na ministerskou funkci rezignoval kvůli podezření z korupce Martin Kocourek.

Příslušníci jiných politických stran tedy rovněž ctí presumpci viny a výrok je nepravdivý.

Bárta: BIS řídí premiér.

Činnost Bezpečnostní informační služby vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Dle § 7 tohoto zákona odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci vláda.

Rovněž podle samotného webu BIS za řízení, kontrolu a koordinaci zpravodajských služeb zodpovídá vláda jako celek prostřednictvím Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády.

Vnější kontrola zpravodajských služeb je pak rozdělena ještě mezi Parlament, který provádí na Službami dohledovou činnost.

Ačkoliv premiér nepochybně hraje při kontrole a řízení výraznou roli, nedá se tvrdit, že by tyto činnosti byly pouze v jeho rukou, výrok je tedy zavádějící.

Ondráček: Policie je zpolitizována od doby, co přišel na Ministerstvo vnitra pan Langer. Ten zpolitizoval policii (...) Dosazováním do klíčových pozic samozřejmě lidi, který mu byli loajální, za odměny, za zvyšování různých osobních výhod, které pro ně byly. To znamená, do té doby policie neměla takové pravomoci nebo takové prostředky.

Ve vztahu k Ivanu Langerovi jakožto ministrovi vnitra se objevovaly různé indicie poukazující na jeho problematická rozhodnutí. Patří mezi ně například podezřelé zakázky na praní uniforem a IT služby či nezbavení policistů mlčenlivosti ohledně kauzy Krakatice. Tyto kauzy se však přímo netýkají personálních otázek spojených s Policií České republiky, které zmiňuje poslanec Ondráček.

Parametry personální politiky již má zrušení finanční policie, o kterém ministr Langer rozhodl brzy po svém nástupu do funkce. Spekulovalo se, že důvodem pro zrušení je paradoxně úspěšnost této složky police, což bylo politikům trnem v oku.

Velkou změnou byla Langerova reforma policie a s ní spojené změny příslušných zákonů. Dalším personálně-organizačním krokem byl návrh na zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření však panovalo i u konkrétnějších personálních kroků, zmiňovalo se např. tzv. žabákování, kdy policista za podezřelých podmínek dosáhne povýšení a "přeskočí" tak obvyklý kariérní postup.

Nepodařilo se nám však dohledat veřejně dostupná data potvrzující zvyšování různých osobních výhod a odměn pro loajální lidi v klíčových pozicích. Dále si nejsme jisti, co poslanec Ondráček myslel poslední větou výroku, to jest o kterých pravomocích a prostředcích mluvil. Požádali jsme jej proto, zda by mohl svá tvrzení upřesnit a především doložit údaji, ze kterých vycházel. Na poslancovu odpověď prozatím čekáme.

Lorencová: Mnohokrát se stalo, že policie něco vyšetřila a vzápětí na to, to konkrétně můžu teď připomenout kauzu nadhodnocených kamenů, policie, dokonce se to jmenovalo Tým šutr, policie vyšetřila kauzu, policista odjel na dovolenou, vrátil se a měl prázdný sejf, ve kterém měl důkazy.

Na základě veřejně dostupných informací se nám výrok bohužel nepodařilo ověřit. J. Lorencová zřejmě odkazuje na případ úvěrových podvodů z 90. let založených na nadhodnocených kamenech. Podvedené banky přišly společně o téměř 404 milionů. Obvinění byli nakonec osvobozeni.

Podobná je ale i kauza bývalého místopředsedy ODS Miroslava Macka. Privatizace Knižního velkoobchodu proběhla za podezřelých okolností, většina majetku zmizela výměnou za bezcenné "drahé kameny". Dohledat informace o vyšetřovacím týmu Šutr a dalších okolnostech, které popisuje J. Lorencová, se nám ale nepodařilo.

Témata:  korupce