Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zájem o manželství roste. Čechům ale svazek nevydrží. Proč?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zájem Čechů a Češek o manželství se v posledních letech zvýšil a svateb přibylo. Skoro polovina těchto tradičních svazků se ale rozpadá, i když soužití vydrží déle než dřív. Tři pětiny rozvádějících se párů mají nezletilé děti.

Velká část rozvedených pak znovu uzavírá sňatek. Čtvrtina z těch, co se znovu ožení či vdají, to udělá do tří let po rozvodu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na 15. května připadá Mezinárodní den rodiny.

Sociologové a demografové poukazují na to, že se podoba rodiny postupně mění. Není to už jen sezdaná dvojice s potomky. Téměř polovina dětí se rodí mimo manželství. Po rozvodech je řada rodin neúplných, většinou v jejich čele stojí žena. Po druhých či dalších sňatcích pak vznikají takzvané sešívané rodiny nevlastních rodičů a dětí. Existují duhové rodiny, které tvoří dvě matky či dva otcové s dětmi.

Sňatek loni uzavřelo zhruba 54.500 párů. Bylo jich tak o 1900 víc než v předchozím roce a nejvíc od roku 2007. Podle statistiků se nejvíc lidé brali v červnu a srpnu. Ženichům bylo nejčastěji 29 let a nevěstám 27 let.

V roce 2017 se znovu oženilo 12.080 rozvedených mužů. Téměř dvěma pětinám z nich bylo mezi 40 a 50 lety. Víc než čtvrtina mužů uzavřela další manželství do tří let po skončení toho předchozího. Znovu se vdalo i 11.672 rozvedených žen. Desetina z nich měla nového manžela do roku po rozvodu, čtvrtina do tří let. Dvěma pětinám nevěst bylo mezi 35 a 45 lety.

Manželství v Česku se postupně prodlužuje. Předloni končilo po 13,2 roku. V roce 2010 bylo o půl roku kratší. V roce 2000 se manželé rozcházeli po 11 letech společného života, na začátku 90. let po deseti letech.

Podle statistiků se rozpadá téměř polovina manželství. V roce 2017 úhrnná rozvodovost dosahovala 47,2 procenta. Po několika letech poklesu se tak znovu zvedla. Nejvyšší byla v roce 2010, kdy dosahovala přesně 50 procent. V roce 2000 končily nezdarem zhruba dvě pětiny oficiálních svazků. Přes třetinu se podíl přehoupl na počátku 80. let. Pětinový byl v polovině 60. let.

Před dvěma lety se rozvedlo téměř 25.800 dvojic. Ve zhruba 15.200 z nich, tedy ve třech pětinách žily nezletilé děti. Rozvod tak dopadl na 23.740 chlapců a děvčat. Loni skončilo podle předběžných údajů 24.100 manželství. Celkem 14.100 dvojic mělo nezletilé děti. "Rozvedeným mužům bylo v průměru 44,8 roku, rozvedeným ženám 41,9 roku," uvedli statistici.

Nejčastějším důvodem rozvodu byl podle údajů rozdíl povah, názorů a zájmů. Nevěra hrála roli v necelých třech procentech případů. K dalším příčinám patřily zlé nakládání, nezájem o rodinu, alkoholismus či sexuální neshody.

Registrované partnerství od července 2006 do konce minulého roku podle údajů Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) uzavřelo 1954 mužských a 1163 ženských dvojic. V poslední době vzrostl zájem žen o tento svazek. O jeho zrušení požádalo do konce loňska 448 párů.

V Česku se loni narodilo 114.000 dětí. Bylo jich tak zhruba o 400 méně než před rokem, stále ale víc než v předešlých šesti letech. Téměř polovina chlapců a děvčat přichází na svět mimo manželství. Loni to bylo 48,5 procenta. V roce 2017 byl podíl dosud nejvyšší, dosáhl 49 procent.

Průměrný věk, kdy ženy mívají první dítě, se v posledních letech ustálil na 28,2 roku. V průměru Češky rodí ve 30 letech. Nejmladší byly matky za totality v polovině 80. let. Tehdy ženy první dítě měly ve 23,3 roku. Průměrné rodičce pak bylo 24,6 roku.

Na přelomu tisíciletí Česko patřilo k zemím s nejnižší plodností na světě, dosahovala hodnoty 1,13 či 1,14. Ženy v Česku tak za svůj život přiváděly na svět v průměru jedno dítě. Od té doby zájem mít potomka roste. Předloni se plodnost rovnala 1,67.

Témata:  manželství rodina Česko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy