Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nedostupnost léků ohrožuje život pacientů. Novela má výpadky zarazit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Výrobce může za nedostupnost léku pro pacienta podle náměstka ministra zdravotnictví Filipa Vrubela v osmi z deseti případů. Univerzální řešení problému ale neexistuje, řekl dnes na semináři iniciativy Zdravotnictví 2.0. Ostatní případy, kdy je chyba v distribuci nebo je lék vyvážen za hranice, má podle něj řešit připravovaná novela zákona o léčivech.

Příčiny výpadku ve výrobě mohou být podle náměstka různé, od technických problémů, přesunu výroby do jiného závodu, problémy s dodávkami surovin až po finanční nevýhodnost. "Když si firma vyhodnotí, že pro ni není dostatečně obchodně zajímavé ho vyrábět, nemá žádný stát páku, jak ji k tomu donutit," uvedl.

Dostupnost nevyráběného léku může stát zajistit podobně jako v případě léku na srdce digoxin, který měl výpadek na přelomu roku, dovozem stejného léku ze zahraničí, případně povolit dovoz přípravku se stejnou účinnou látkou, který v Česku není registrovaný.

Kvůli volnému evropskému trhu se také stává, že jsou léky dodané výrobcem do ČR odvezeny za hranice. "Pokud se stane, že nám dnes zavolá farmaceutická firma, že léky příští týden nedoveze, tak současná legislativa nemá řešení, jak tomu zabránit preventivně," řekl Vrubel. Ministerstvo může reexport léků zakázat, trvá to ale řádově týdny. Řešením by podle náměstka bylo to, aby lék, který je jen na lékařský předpis a je hrazený z veřejného zdravotního pojištění, tudíž je jeho cena regulovaná, mohl vyvézt jen výrobce nebo jím pověřený distributor.

Problémy na úrovni distribuce od výrobce do lékáren by měl řešit připravovaný takzvaný emergentní systém pro objednávání léčiv v mimořádných případech, kdy lék nebude v běžné distribuci dostupný. Prakticky půjde o vyčlenění určité části skladové zásoby. "Jestliže není lékárna schopná získat lék od distributorů, bude mít možnost se obrátit přímo na výrobce, který bude mít povinnost do dvou pracovních dní lékárně lék dodat," vysvětlil Vrubel.

Zkušenosti ze Slovenska, kde se Česko inspirovalo, ukazují, že farmaceutické firmy nejčastěji pro distribuci léků v emergentním systému uzavřely smlouvy se běžnými velkodistributory, kteří pro ně dodávky zajišťovali. Odhaduje se, že v ČR půjde asi o 4000 až 5000 objednávek měsíčně, což je podle náměstka méně než jedno procento všech dodávaných léků, kterých je v Česku obchodováno kolem 6000.

Témata:  léky lékárny

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy