Od pondělí se mohou po pauze způsobené opatřeními proti šíření koronaviru znovu otevřít hrady, zámky a další památkové objekty. Přidávají se také další muzea, která nestihla otevřít v dřívějším termínu povoleném vládou. Pro veřejnost se otevře i Pražský hrad a ve spojení s Palácovými zahradami pod ním se zájemcům otevírají jedny z turisticky nejatraktivnějších míst v hlavním městě.
Lidé budou moci od pondělí 25. května navštěvovat státní hrady a zámky. Budou muset nosit roušky a dodržovat rozestupy, což budou muset provozovatelé expozic kontrolovat. Lidé by si také měli dopředu koupit na internetu časové vstupenky. Obdobné podmínky budou platit pro návštěvníky a provoz zoologických a botanických zahrad, jejichž vnitřní prostory se také v pondělí otevřou návštěvníkům. Vyplývá to z dnes zveřejněného plánu vlády na další etapu rozvolňování opatření zavedených proti šíření koronaviru.
Pouze 3 z 10 Čechů letos vyrazili na dovolenou do zahraničí. Odpočinek v Česku je totiž výrazně levnější. Přes 50 % českých rodičů zajistilo svým dětem jednu z placených forem prázdninového hlídání. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu, který si nechala vypracovat společnost PROFI CREDIT od agentury Nielsen Admosphere.
České hrady a zámky už definitivně zahájily novou sezónu a pro milovníky historie si připravily celou řadu novinek. Kromě toho nebudou chybět tematické akce, které jsou letos zasvěceny rodu Lucemburků.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
